Sedmnáctiletou Rojkovou jsme mohli vidět například ve filmech Colette, Poslední cyklista nebo v seriálu Ulice, o rok mladší Piškula se objevil mimo jiné v seriálech Vyprávěj a Doktoři z počátků. O natáčení pohádky i dalších hereckých plánech pohovořili v rozhovoru pro Lidovky.cz
Lidovky.cz: V čem bylo natáčení pohádky Tři bratři odlišné oproti vašim předchozím zkušenostem před kamerou?
Rojková: V tom, že to byla pohádka. Hodně specifické byly například kostýmy, boty a originální doplňky. To jsme si my holky užívaly.
Piškula: Jedinečné byly kostýmy a taky lokace - při natáčení jsme se podívali na krásná místa po celé České republice.
Lidovky.cz: Na jakém místě se vám líbilo nejvíc?
Rojková: V Adršpachu, kde se odehrává převážná část pohádky O Dvanácti měsíčkách, ve které vystupuji já. Tam to vypadalo opravdu jako v pohádce.
Piškula: Mně v jižních Čechách. Nepamatuji si přesný název místa, ale ve filmu se objevuje v části, kdy jedeme s bratry na koních a zpíváme. Rozprostírala se tam obrovská louka s lesy a uprostřed stála malinká chaloupka. Říkal jsem si, že by se mi moc líbilo na takovém místě žít. A potom jsme si natáčení užívali taky na zámku v Hluboké, kde se odehrávala svatba Tomáše Kluse - filmového bratra Honzy.
Zdeněk Piškula
Sabina Rojková
Lidovky.cz: Co bylo z natáčení nejtěžší?
Piškula: Scéna, při které jezdím na jelenovi. Natáčelo se to, jako když sedím na houpacím koni - akorát byl místo něj jelen. Stál na kolejích a odspodu do něj tlačili, aby to vypadalo, jako když jede. Musel jsem se kývat a mlátit se sebou, až jsem o něco zaškobrtl, hodil jsem salto přes jelena a jelen hodil salto na mě.
Rojková: Pro mě bylo nejhorší natáčení v silném mrazu v zimě v Adršpašských skalách. Potom jsem se musela opravdu dlouho zahřívat… Na druhou stranu ale ty záběry ve výsledku vypadají moc hezky.
Lidovky. cz: Jak jste vycházeli s ostatními mladými představiteli - Zdeněk s bratry a Sabina se Šípkovou Růženkou a s Karkulkou?
Piškula: I když jsou Tomáš Klus a Vojta Dyk starší než já, vycházeli jsme spolu výborně a rozuměli si. Spřátelil jsem se hlavně s Tomášem, teď jsme společně objížděli i první projekce pro děti po republice.
Rojková: Se Šípkovou Růženkou a s Karkulkou jsem se nepotkávala, natáčely jindy a na jiných místech. Viděly jsme se jen na svatbě při hromadné scéně. Skamarádila jsem se ale s nevlastní sestrou Holenou. Hraje ji Alenka Doláková, která mě potom dokonce začala učit angličtinu, nějakou dobu totiž studovala v Anglii. A vídáme se stále.
Lidovky.cz: Byli jste spokojeni se svými protějšky?
Piškula: No tak… na malé holčičky zrovna nejsem. Karkulce bylo devět let, to víte, že bych měl raději nějakou starší slečnu. Asi si budu muset ještě pár let počkat - tady zase vybral roli prince Tomáš Klus.
Rojková: Já jsem byla velmi spokojena. Vojta Dyk je úžasný zpěvák a herec, navíc velmi pohledný.
PSALI JSME: |
Lidovky.cz: Jak se vám spolupracovalo s pány Svěráky?
Piškula: S nimi šlo natáčení samo. Nejdůležitější je, že jasně vědí, co chtějí. Pět deset minut si s vámi povídají, řeknou vám, jak danou scénu cítí a pro nás pak není těžké ji zahrát.
Rojková: Jsou to milí a vstřícní lidi, neexistovalo, že bychom se s nimi nudili. Vládla tam pohodová atmosféra, nemuseli jsme být ani nervózní, jestli uděláme něco špatně.
Překvapilo mě, že režiséru Janu Svěrákovi dokonce i tykáte.
Piškula: Honza nám nabídl tykání hned. Na tom je vidět, že s ním na place vládla úplná pohoda. Já osobně jsem měl vždycky rád i jeho humor a filmy, hlavně Tmavomodrý svět, Vratné lahve a Obecnou školu.
Lidovky.cz: Sabino, taky máte v oblibě nějaké snímky Jana Svěráka?
Viděla jsem Vratné lahve a Kuky se vrací - oboje se mi líbilo moc.
ČTĚTE TAKÉ: |
Lidovky.cz: Pohádka je postavena na hudbě a písničkách. Nakolik bylo pro vaše role důležité umět zpívat?
Rojková: Nebylo to nejdůležitější. Spíš po nás vyžadovali, abychom byli přirození, než abychom zpívali jako profesionálové.
Piškula: Asi i proto mě nakonec do role Matěje obsadili. Na castingu jsme samozřejmě nějaké pěvecké nadání projevit museli, za úkol jsme dostali naučit se jednu písničku. Po prvním kole mi režisér řekl, že to bylo strašné - uznávám, že měl pravdu, Nestihl jsem se ji naučit celou. Dal mi ale druhou šanci, já jsem se už píseň naučil pořádně a naštěstí mě obsadili.
Lidovky.cz: Jak vidíte svoji budoucnost? Chcete se herectví věnovat profesionálně?
Rojková: Oba studujeme konzervatoř, Zdeněk je jenom o rok níž než já. Určitě bych se hraní chtěla věnovat dál.
Piškula: Když už to herectví studuji, byl bych rád, kdybych ho mohl dělat profesionálně. Snad to vyjde, v současnosti točím dva seriály, tak doufám, že ten zájem vydrží.
