Spoluzakladatelem Impact Hubu je Zdeněk Rudolský.
Lidovky.cz: Co byste nám mohli prozradit o historii tohoto prostoru? Je stejně jako spoustu dalších míst ve Zlíně nějak propojeno s osobností Tomáše Bati?
Budova roste v bývalém areálu masny, ale co je mnohem důležitější, je v přímém sousedství dřívějšího baťovského obilného sila. To během let 2014 a 2015 zrekonstruovali NWT a mají zde své sídlo. Budova baťovského sila je jediným dochovaným továrním objektem svého druhu ve Zlíně a pyšní se typicky baťovským konstrukčním modulem 6,15 m x 6,15 m, ovšem s netypicky výškovým uspořádáním. Objekt původního sila byl postaven v roce 1938 podle plánů tehdejšího projektového oddělení firmy Baťa.
Brzy po 2. světové válce byl částečně upraven i pro jiné provozy a tyto dílčí a nekoncepční změny probíhaly až do roku 1989. Poté už objekt další využití velkých podlahových ploch hledal obtížně. Novou naději a posléze i funkci dala téměř 80 let staré baťovské budově společnost NWT. Prostor Silo II powered by Impact Hub se tak stane mladším sourozencem této historické budovy a vzniká jako zcela nový objekt. Obě budovy se svým pojetím vzájemně citlivě doplňují a vyvažují.
Lidovky.cz: Jak už bylo řečeno, nový projekt Silo II powered by Impact Hub vzniká ve spolupráci nejstaršího a největšího coworkingu v České republice a inovačního centra NWT. Jak došlo k této netradiční spolupráci?
Kolegové z NWT se na nás obrátili s myšlenkou, zda by pro nás bylo zajímavé na projektu spolupracovat a udělat ho společně lepší, než by zvládl každý z nás samostatně. My se coworkingu, budování komunit i akceleraci projektů věnujeme přes 10 let - dnes máme Impact Huby v Praze, Brně a Ostravě, NWT zase patří mezi špičku technologických a inovačních firem. V rámci projektu jsme si nejprve udělali poměrně širokou studii proveditelnosti. Její závěry nám ukázaly, že to může být skvělý projekt a v průběhu času se nám potvrdilo, že jsme si s kolegy s NWT blízcí nejen pracovně, ale že spolu výborně vycházíme také v osobní rovině.
Lidovky.cz: Celá stavba je inspirována konceptem Smart city, čím se tento koncept vyznačuje, jaké jsou jeho vlastnosti?
Žít město, které neškodí, ale pomáhá, nás baví. Stejně tak chceme, aby projekt Silo II powered by Impact Hub byl užitečný. V těsné blízkosti budovy je zastávka vlaku a trolejbusu, chystáme stojany na kola a napojení se na bikesharing, plánujeme dobíjení a stání pro elektroauta a přemýšlíme i o carsharingu. Co se týká samotné budovy, bude technologicky nabitá. Zelená střecha je základem, fotovoltaická elektrárna na budově bude vykrývat cca polovinu spotřeby elektrické energie celé budovy a díky orientaci a sklonu panelů na fasádě bude zajištěna výroba i v zimních měsících, kdy je slunce nízko. Dalším zdrojem elektřiny bude kogenerační jednotka. Použit bude typ s velmi nízkými emisemi.
Systém pak bude doplněn o bateriový systém o kapacitě 100 kWh. V rámci výzkumu bude část baterií „z druhé ruky“ – použity budou články, které několik let sloužily v elektromobilech. Bateriový systém bude kromě ukládání energie z vlastní výroby sloužit také pro tzv. „peak-shaving“ – vyrovnávání špiček a tím snížení rezervované kapacity. Také vytápění a chlazení je postaveno primárně na šetrných zdrojích. Ze 100 % bude samozřejmě využito teplo z kogenerace. Celý systém bude řízen pomocí „umělé inteligence“ – SW bude na základě strojového učení a předpovědi počasí určovat, který zdroj má prioritu, a maximalizovat tím jak výrobu energie, tak její následnou distribuci a spotřebu.
Zdeněk Rudolský
|
Lidovky.cz: Je třeba při navrhování budovy, která slouží primárně ke coworkingu, myslet na nějaká specifika? Čím se liší od běžných kancelářských budov?
Vytvořit místo, které nebude jen administračkou k pronájmu, ale bude místem s duší, kde bude radost se setkávat a podnikat něco zajímavého, je náročné. Už jsme to párkrát dělali, tudíž jsme měli na čem stavět. Je potřeba mít flexibilní prostory pro jednoho, deset i pro sto lidí. Je potřeba mít dokonale promyšlený bar, aby si členové a návštěvy každý den znovu a znovu užili, že si můžou třeba sami udělat kávu nebo jen tak posedět a popovídat v některém ze zákoutí.
Stejně tak je potřeba mít dobře promyšlené audio a video, aby meetingy v zasedačkách byly příjemné a bez otravných technických zádrhelů. Aby projekce během větších akcí měly kvalitní obraz a zvuk a každý z nás dobře rozuměl řečníkům na pódiu. Musí se odstranit všechny zbytečné komunikačně konfliktní zóny. A nakonec to nejdůležitější. Je potřeba prostoru dát spirit města takový, aby zrcadlil radosti a touhy lidí, kteří ve Zlíně žijí.
Lidovky.cz: Architektura celého Zlína má svou specifickou atmosféru, na co všechno jste museli myslet při navrhování budovy v rámci zlínského koloritu?
Je to podobné jako s chystáním prostoru pro jeho členy. Ale v případě města je potřeba myslet na to, aby budova krásně zapadla, měla úctu ke stávající kráse ve městě a současně aby mohla ukázat i modernější tvář, funkce a technologie objektu, který se staví téměř o sto let později, než probíhala výstavba podle vize pana Bati.