Neděle 8. prosince 2024, svátek má Květoslava
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

‚Nejkreativnější ve své oblasti.‘ Václav Klaus vzpomíná na jednoho z největších velikánů ekonomie Roberta Mundella

Lidé

  5:00
NEKROLOG. V pondělí dopoledne, kdy se za mými okny v pražských Kobylisích ozýval veselý smích dětí s velikonočními pomlázkami, jsem dostal z italského městečka (spíše vesnice) Santa Colomba od Valerie Natsios-Mundellové smutný e-mail, ve kterém oznamovala, že po dlouhé nemoci zemřel její manžel, jeden z posledních žijících velikánů ekonomie dvacátého století Robert (neslyšel jsem však, že by někdo řekl něco jiného než Bob) Mundell.

Robert Mundell. foto: Koller JanČTK

KLAUS: Některé mýty o euru stále přetrvávají

V polovině minulého desetiletí utrpěl vážnou mozkovou mrtvici, která mu značně omezila život, ale nebránila tomu, aby ve svém půvabném toskánském zámečku každoročně v červenci nepořádal svou sice malou, ale velmi prestižní konferenci, které se zúčastňovali slavní ekonomové a bankéři z celého světa. Měl jsem tu čest být opakovaně mezi nimi.

Konferenci organizoval od roku 1976, nejdříve na různých italských místech (já byl prvně v Boloni) a od okamžiku, kdy dostal peníze za Nobelovu cenu, které použil na koupi chátrajícího toskánského zámečku, se tato konference konala tam. O přestávkách jsme chodívali „nadýchat se“ do zámeckého parku a obdivovali tamní květenu a spousty koček. Mundellova žena mi napsala, že minulou středu naposledy sešel do parku, obdivoval kvetoucí keře a květiny, na slunci usnul a do nedělního rána se neprobudil. Nezemřel na covid, ale na nádorové onemocnění.

Optimální měnové zóny

Robert Mundell byl u nás poměrně dobře znám. Setkal se s ním každý student ekonomie, který se zabýval makroekonomickými tématy. Když jsem v Praze v lednu 2000 pořádal seminář na téma Robert Mundell – laureát Nobelovy ceny za ekonomii 1999, řekl jsem, že dostal nejvyšší ocenění, jaké ekonom může dostat, za „analýzu měnové a fiskální politiky při různých režimech měnových kursů a za analýzu optimálních měnových zón“.

Když v březnu 2001 dostal na pražské Vysoké škole ekonomické čestný doktorát, řekl jsem ve svém laudaciu, že si ekonomové se jménem Mundell spojují slova: „otevřená ekonomika, makroekonomie, fixní a flexibilní měnové kurzy, stabilizační politika státu, zahraniční obchod a mezinárodní pohyby kapitálu, monetární pohled na platební bilanci a optimální měnové zóny“. Teď nemá smysl všechny tyto věci v krátkosti analyzovat. Vyberu si proto jen jedno téma, kterým se stal nejvíce známým, a tím je problematika optimálních měnových zón.

Klaus vydal ‚provolání nespokojených občanů‘. Chce volební spojení stran, Piráty má za radikální levici

Mundell, Kanaďan, který vystudoval ekonomii na univerzitě ve Vancouveru, se ve svém nejslavnějším článku A Theory of Optimum Currency Areas (z roku 1961) zamýšlel nad tím, jak vznikají měnové zóny a kdy mají smysl. Tento článek je kánonický. Asi jsem necitoval častěji žádný jiný než ten.

Mundell v něm jako klíčový rozlišující faktor uvádí aspekt mobility výrobních faktorů. Optimální měnovou zónou je taková geografická oblast, která má vysokou mobilitu faktorů uvnitř a nízkou mobilitu faktorů navenek. Jen ta má mít společnou měnu a navenek flexibilní měnový kurz. Již před 45 lety s vysokou předvídavostí napsal: „Otázka se zužuje na to, zda může být západní Evropa označována za jeden region.“ Proto ho citují jak přívrženci jednotné evropské měny, tak její odpůrci. Jde však o to, je-li dnešní Evropská unie regionem ve smyslu jím definované optimální měnové zóny, či nikoli.

V roce 1996 napsal Robert Mundell ke svému původnímu článku jistý dodatek, který nazval Updating the Agenda for Monetary Union. Mimo jiné v něm dovysvětluje genezi svých názorů. Pro něho to vždy bylo součástí debaty o fixních a flexibilních kurzech. Proto zkoumat téma: když je tolik dobrých důvodů pro flexibilní kurzy, proč je např. nemá mít i jeho rodná Britská Kolumbie vůči zbytku Kanady? Nebyla v tom ambice v Britské Kolumbii propagovat samostatnou měnu, byl v tom teoretický zájem hledat podmínky, kdy platí a kdy neplatí známé argumenty ve prospěch flexibilních kurzů.

Srozumitelné myšlenky

V sedmdesátých letech Robert Mundell předvídal, že systém flexibilních kurzů povede ke vzniku měnových unií a že právě z tohoto důvodu budou v budoucnu fixní kurzy dočasnou výjimkou, nikoli pravidlem.

Pro nás mají tyto myšlenky velmi srozumitelný rozměr. Prožili jsme rozpad jedné měnové zóny, Československa, a sledovali jsme vznik jiné měnové zóny, Německa. Neméně pozorně musíme sledovat evropskou diskusi o jednotné měně.

Troufám si říci, že v této oblasti ekonomie byl Robert Mundell nejkreativnějším ekonomem celé druhé poloviny dvacátého století.

Autor: