Středa 19. ledna 2022, svátek má Doubravka
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

‚Slovinský Jára Cimrman.‘ Inovátor Peter Florjančič byl stoletý stařík, který odjel na lyže a zmizel

Magazín

  20:25
Praha - Dobrá, nezmizel jako stoletý, ale zmizel důkladně. Slovinec z dobré rodiny, vlastnící zámek na jezeře Bled, nejmladší jugoslávský olympijský reprezentant ve skoku na lyžích, dostal v roce 1943 od německé okupační správy povolávací rozkaz. Vydal se na výlet do Kitzbühelu, kde nafingoval smrt pod lavinou, a uprchl do Švýcarska. Pak lyže odložil a stal se definitivně vynálezcem.

Peter Florjančič s herečkou Marlene Dietrichovou (po pravé straně). foto: Osobní archiv Petera Florjančiče

Zmizel beze stopy. Rudolf Viest byl prvním slovenským generálem, o jeho konci nic nevíme

Mezi prvním a druhým prohlášením za mrtvého se stihl třikrát stát milionářem, získat pět občanství, uspět se čtyřiceti vynálezy a přihlásit na čtyři sta patentů. Přátelil se s Pablem Picassem, Frankem Sinatrou, Charliem Chaplinem i Marlene Dietrichovou, s níž si dokonce zahrál ve filmu. Jeho zapalovač s bočním plamenem si pro změnu zahrál s Jamesem Bondem. Užíval si života plnými doušky, v Paříži jedl u Maxima, spával v nejlepších hotelech, jezdil luxusními kabriolety.

Už jako dítě poznal jugoslávskou královskou rodinu a britského krále Edwarda VIII., později i monackého knížete Rainiera i kněžnu Grace Kellyovou. Setkal se s Winstonem Churchillem a Konradem Adenauerem. Víc si však vážil přátelství s oceánologem Jacquesem Cousteauem. I když peníze měl a uměl je utrácet, nelpěl na nich – podle něj se válí všude kolem, stačí se jen rozhlédnout. Rozhlédnout se a hledat, co lidé potřebují.

Tak trochu Cimrman i génius

NEKROLOG: Poslední tvář roku 1968. Kamila Moučková ztělesnila protiokupační vysílání televize

Obvykle si vzpomeneme, kdo vynalezl parní stroj, telefon nebo žárovku. Co se českých vynálezců týče, chytneme se u kontaktních čoček nebo u vynálezů Járy Cimrmana. Ale co drobnosti, které nám ulehčují život dnes a denně? Třeba rozprašovač parfémů. Kdo by řekl, že vyvinout ho stálo dva roky života a spoustu peněz? Florjančičovi padl na mysl v poválečném Monte Carlu, kde se scházela tehdejší módní a umělecká smetánka z celého světa.

Když se přestěhoval do Rakouska, do Villachu, vymyslel plastové brusle. Plasty ho vůbec přitahovaly, jenže třeba na plastový zip v jeho době neexistoval dostatečně odolný materiál. Vymyslel i airbag, rok předtím, než se vůbec objevilo první auto s bezpečnostními pásy ve standardní výbavě, a i tady měl problémy s nedostatečně pevným plastem. Zato plastové rámečky na diapozitivy byly trefa do černého. Žili jsme s nimi až do digitalizace.

Vynalézat začal už jako mladík. Pracoval v textilce a vymyslel hned několik zlepšení. Jeho prvním opravdovým vynálezem byl tkalcovský stroj, který mohli obsluhovat handicapovaní, například váleční invalidé. 

Trampa z Háje roztrhala talířová mina. František Jaroš je jedním z dvou set padlých u Dunkerku

Postavil ho během svého válečného exilu ve Švýcarsku. A tehdy mu došlo, že vynalézání je jako droga. Je skoro neuvěřitelné, že jeho mysl byla schopna obsáhnout rozpětí od počátků moderní tovární výroby přes plastovou revoluci až ke zpohodlnělému dnešku. Uvědomil si třeba, nakolik je pro miliony obézních Evropanů obtížné obouvání, a přišel se speciální lžící.

Florjančič často a upřímně zdůrazňoval, že sám by ničeho nedosáhl. Pracoval v týmech a dal na týmového ducha. Nutno ale dodat, že všechny jeho vynálezy úspěšné nebyly, některé možná i trochu připomínají zmíněného Járu Cimrmana: skládací hůlka, držáček na brčko, špička k rozbíjení ledu do koktejlů. 

Dokládají však neúnavnou snahu rozhlížet se kolem sebe. Ta je podle něj skryta v mnohých z nás, jenom si to neuvědomujeme. Nebo ji v nás zbrzdí škola. Florjančič proto doporučuje nebát se a jít kupředu. Štěstí přeje odvážným. A pokud chcete vynalézat, musíte do světa.

Roku 1998 se ale sám vrátil do rodného Bledu. To už mu táhlo na osmdesát, chtěl zde strávit své poslední dny. Tipoval, že nastat by to mohlo kolem přelomu století. Smrt však nepřicházela a Florjančič dál vynalézal. V roce 2006 získal první cenu na mezinárodním veletrhu v Norimberku v konkurenci patnácti set jiných vynálezů. 

Několikrát zbohatl, několikrát zkrachoval, na důchod si nespořil. Tvrdil tedy, že pracovat musí, ale říkal to vesele. „Čistou hlavu si udržíte jen prací.“ Zdraví podle něj zůstaneme, jen když naše mysl pracuje od probuzení do usnutí. A vynálezce se prý nesmí bát, že zítra nebude mít za co jíst.

Opravdový život

Devadesátka není žádný věk, tvrdil. „Není důležitý váš věk, ale jakého druhu je ten věk.“ Trápil ho jen slábnoucí zrak, ale poradil si i s tím. Snažil se k vynalézání motivovat mladé lidi. „Nadcházející věk bude založen na vizích a představivosti,“ říkal. Bombardoval bledskou obecní radu návrhy na posílení cestovního ruchu – většinou bez odpovědi.

Překročil stovku a s humorem sobě vlastním rozdával rady na svádění žen, oslňoval historkami ze svého barvitého života od tří let věku dál a uvažoval, jaký život by asi žil, kdyby se podruhé narodil. Nejspíš prý podobný.

Peter Florjančič zakončil svůj úžasný život, o to úžasnější, že byl skutečný, letos 14. listopadu ve věku nedožitých sto dvou let.

Autor:

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nečekaný příbuzenský vztah. Vévodkyně Kate a Meghan pojí krev Přemyslovců

Premium Učebnice mluví jasně. Přemyslovci vymřeli po meči v roce 1306, kdy byl mladičký král Václav III. zákeřně zavražděn...

Češi investují do kryptoměn ve velkém. Stát řeší, jak je přinutit přiznat zisky

Premium Ještě nedávno byly virtuální měny jako bitcoin investicí především pro lidi, kteří chtěli experimentovat a nebáli se...

Právě čtete

      Mohlo by vás zajímat