Letos v dubnu nakladatelství Host vydalo v nemalém nákladu 100 tisíc výtisků její další knihu – Listopád. Poprvé se v ní pustila do žánru alternativní historie, když popisuje totalitu, která v Československu nastane po utužení komunistické moci v listopadu 1989. Hlavní roli tu hraje rodina, která si ale rodinného života příliš neužije. Marie za požadavek svobodných voleb skončí na několik dlouhých let v komunistickém vězení a její muž Josef zmizí při listopadovém zásahu jako mnozí jiní neznámo kde. Magdalena, jejíž příběh tvoří druhou vyprávěcí linku, vyrůstá v „ozdravovně“, která ve skutečnosti není ničím jiným než převýchovným ústavem pro budoucí socialistické kádry.
  |
Jak vás napadlo napsat knihu o tom, co by se stalo, kdyby to tehdy v listopadu 1989 dopadlo jinak?
Asi jako každý i já jsem občas přemýšlela nad tím, jaké by to bylo, kdyby se události roku 1989 nakonec vyvinuly jinak. Ovšem nenapadlo mě, že o tom nakonec budu psát – říkala jsem si, že knihy tohoto typu přece já nepíšu. A taky jsem si myslela, že to téma určitě někdo zpracuje. Ale uplynulo třicet let a já jsem si všimla, že lidé začínají zapomínat, někteří dokonce na tu předrevoluční dobu vzpomínají s velkou nostalgií, někdy i pochopitelnou, protože byli mladí, krásní, zdraví a všechno měli před sebou. Jako by zapomněli, že to tehdy nebylo jen o tom, že nebyly banány a že jsme nesměli jet na dovolenou do ciziny, ale hlavně o tom, že jsme se nemohli svobodně rozhodovat. To je podle mě podstata totality.
