130 let

Dobrovolnická organizace Trash Hero, jejímž cílem je sběr odpadků hlavně v zemích třetího světa jsou jedni z největších popelářů na světě. | foto: Trash Hero

Rozhovor

Vyhodit levnou igelitku či lahev po jednom použití? Vždyť to není nutné, říká spoluzakladatel Trash Hero

Lidé
  •   6:43
Dobrovolnická organizace Trash Hero, jejímž cílem je sběr odpadků hlavně v zemích třetího světa jsou jedni z největších popelářů na světě. „Tenkrát jsme netušili, že se tolik rozrosteme,“ řekl v rozhovoru pro Lidovky.cz Jan Bareš. Od roku 2013 sesbírali už 500 tun odpadu. Působí v deseti zemích a za 5 let se k nim přidalo přes devadesát tisíc dobrovolníků.

„Myslím si, že když lidé uklízejí plasty a další odpad, který se válí všude kolem, donutí je to o tom více přemýšlet a nebudou si jednorázové plasty tolik kupovat,“ tvrdí Bareš.

Lidovky.cz: Jak vznikl nápad udělat projekt Trash Hero?
V roce 2012 jsem žil spolu s mými přáteli v Thajsku na ostrově Koh Lipe. V národním parku kolem ostrova se všude po plážích válela spousta odpadků. Nelíbilo se nám to, ale přibližně rok trvalo než jsme od slov přešli k činům. Jednu pláž jsme s přáteli uklidili. Následující týden jsme uklidili další pláž a poté se z toho stala tradice. Na plážích se nacházely stovky a stovky kilogramů hlavně plastového odpadu. Naši akci jsme tenkrát v roce 2013 publikovali na sociálních sítích a od té doby se k nám začali přidávat dobrovolníci. Tenkrát jsme vůbec netušili, že se tolik rozrosteme.

Lidovky.cz: V jakých částech světa Trash Hero působí?
Působíme v deseti zemích v Asii, Evropě a Americe a máme přes sedmdesát základen. Počet základen i dobrovolníků neustále roste. Třeba v Česku zažíváme „boom“. Krom existujících základen v Praze a v Brně nám píší lidé například z Domažlic, Českých Budějovic a Prachatic, jestli by mohli založit Trash Hero v jejich městě.

Trash Hero
Trash Hero působí v deseti zemích a za 5 let se k nim přidalo přes devadesát...

Lidovky.cz: Jaké jsou roviny vašeho projektu, co tím chcete změnit? 
Organizace má několik rovin. První rovinou je životní prostředí. Pomáháme uklidit veřejný prostor a vyčistit přírodu od odpadků. Dalším rovinou je komunita. Dobrovolníci se schází každý týden, popovídají si, sdílejí nápady, vymýšlejí projekty a zároveň něco uklidí. Nejdůležitější je však pro mě vzdělávací rovina. Myslím si, že když lidé uklízejí plasty a další odpad, který se válí všude kolem, donutí je to o tom více přemýšlet a nebudou si jednorázové plasty tolik kupovat. A každý takový člověk má potenciál ovlivnit lidi ve svém okolí. Tak vzniká společenská změna: Od jednotlivců k malým komunitám a od malých komunit k širší společnosti. Proto na každém z nás záleží. Ať už si to uvědomujeme nebo ne, jdeme příkladem svému okolí.

Lidovky.cz: Snažíte se změnit dopad plastů, ale co původ toho problému?
Původ problému je složitější. Na jedné straně je tady dostupnost a nízká cena plastů, na druhé straně je tu naše poživačnost a pohodlnost. Čtyřicet procent světové produkce plastu připadá na obalové materiály. Abychom toto omezili, bylo by třeba legislativních změn. My se snažíme informovat společnost a inspirovat lidi ke změně spotřebitelských návyků. Třeba že není nutné vyhodit igelitku nebo láhev po prvním použití jen proto, že je levná. Je ale zapotřebí legislativních změn. Omezit jednorázové plasty, poskytnout alternativy k jednorázovým plastům, posílit recyklaci. Je třeba zavést novou globální i lokální politiku v přístupu k jednorázovému plastu. Odpady v moři i po světě jsou ekologickou katastrofou.

Lidovky.cz: Jaký je rozdíl mezi zeměmi prvního a třetího světa, co se odpadu týče?
My máme státem řízené odpadové hospodářství. Máme popelnice na tříděný odpad a pravidelný svoz. Díky tomu se nám zde odpadky neválí po ulicích tolik jako v Indonésii. Díky tomu trpíme „odpadovou slepotou“. Většina lidí si neuvědomuje, kolik produkují odpadu. Země prvního světa produkují na jednotku obyvatele mnohem více odpadu než je tomu v zemích třetího světa.

Lidovky.cz: V Česku ale odpad přestala vykupovat Čína, nastane tím pro nás nějaký problém?
Praha má na příští roky v plánu takzvané „posílení energetického využití odpadu“. To znamená posílení spaloven. Budeme pálit tak moc, jak to bude možné. U nás se odpad spálí ve spalovně, v zemích třetího světa na otevřeném ohni. U nás máme oproti Indonésii barák s komínem, co má filtr. Možná bychom si mohli klást otázky. Opravdu ty filtry pochytají všechny škodliviny včetně rakovinotvorných dioxinů? A co se s tím filtrem stane, až skončí jeho životnost a bude potřeba ho vyměnit? Je to vysoce toxický odpad.

Lidovky.cz: Dá se o vás říct, že jste jedni z největších popelářů na světě?
Jsme, ale je mnoho dalších organizací, které se úklidem světa zabývají. Společně plánujeme na 15. září Celosvětový úklidový den. V jeden den, ve 150 zemích, plánujeme zapojit 5% světové populace – 380 000 000 lidí – do největší mírové koordinované akce v dějinách. Chceme uklidit svět za jeden den. Česká republika je toho samozřejmě součástí.

Lidovky.cz: V čem se tedy lišíte od ostatních organizací?
Trash Hero je výjimečná tím, že uklízíme pravidelně každý týden. Věříme, že pro dosažení společenské změny je třeba být aktivní průběžně celý rok. Proto volíme cestu malých komunit a pravidelných úklidů. Další zajímavostí je, že za celých pět let existence nikdo z nás neměl plat. Všichni to děláme dobrovolně.

Lidovky.cz: Jak celý tento projekt koordinujete a co nejčastěji za odpad sbíráte?
Hlavně přes sociální sítě. Dobrovolníci se nejčastěji přidávají na základě našich postů na Facebooku. Každá základna má pak několik koordinátorů, kteří má úklid na starosti.

Lidovky.cz: Do vašich týmů se zapojují v Asii hlavně děti, jak si to vysvětlujete?
Děti to berou hlavně jako hru. Snažíme se ten úklid brát odlehčeně a motivovat je, aby sebrali co nejvíc odpadků. Občas pro ně uděláme nějakou soutěž. Když jsou šikovní, dostanou dětské Trash Hero tričko, které se nedá nikde koupit, dá se pouze zasloužit. To děti velmi motivuje. Mít žluté tričko se pro ně stalo prestižní záležitostí. Navíc mám pocit, že všechny děti intuitivně rozumí tomu, že čistá pláž je lepši než pláž plná odpadků.

Lidovky.cz: Jaké je povědomí o odpadcích u dětí v Česku?
V červnu jsme byli v jedné mateřské školce. Děti byly připravené. Znaly barvy kontejnerů a věděly, co kam patří. Pak jsme jim ukázali videa z moře, kde plavou manty a žraloci mezi odpadky. Vyvolalo to celkem bouřlivou diskuzi. Děti se divily, jak je možné, že je v moři tolik odpadů. Pak jsme společně s dětmi sesbírali odpadky kolem školky. Bylo to 6 kg láhví, plechovek, plastových obalů a cigaretových nedopalků. Odpad jsme roztřídili do příslušných kontejnerů. Děti byly nadšené. Braly to jako bezva hru. Tuto akci jsme opět publikovali na našich sociálních sítích a začalo nám psát hodně dalších mateřských škol, které by měly zájem o spolupráci. Chceme se věnovat dětem, protože v tom vidíme udržitelnou budoucnost.

Lidovky.cz: Jaký mají podle vás Češi přístup k třídění odpadků a k používání plastů?
Většina Čechů prý odpad třídí. Málokdo odhazuje odpadky ve veřejném prostoru. Naší slabinou je množství odpadu, který vyprodukujeme na jednotku obyvatele. Myslíme si, že když ten odpad hodíme do barevných kontejnerů, a pak už ho nevidíme, tak jsme v pohodě. To je nebezpečná iluze. Naštěstí už i u nás si čím dál víc lidí uvědomuje, že je kolem nás plastu až příliš mnoho. Vznikají bezobalové obchody a komunity zero waste. Jsme do dobré cestě. Alespoň doufám.

Autor: Zdislava Pokorná