Nechtěla jsem, aby mne někdo vedl za ručičku. Prostě ,játama‘. Pořád jsem tančila, zpívala, recitovala. Maminka mne v roce 1948 vzala do rozhlasu, kde přijímal děti do sboru profesor Bohumil Kulínský (otec stejnojmenného dirigenta, který dostal trest 5 a půl roku vězení za pohlavní zneužívání sboristek – pozn. red.). Zkoušky dopadly dobře, přijali mne. Ale najednou mě nějaký jiný pán vzal za ruku a zeptal se: ,Nechceš jít taky k nám?‘
Netušila jsem, o co jde, ale dovedl mne do místnosti, kde seděli starší členové sboru Pavel Kohout, Alena Vránová a další. Vyzkoušeli mě a byla jsem přijata i do Dismanova rozhlasového dětského sboru. A ten pán nebyl nikdo jiný než slavný režisér a pedagog Miloslav Disman,“ vzpomíná Postlerová na začátky své kariéry. Do sboru s ní chodila i Livie Mištinová, nyní Klausová, manželka bývalého premiéra i prezidenta republiky. V pondělí a ve středu chodila ke Kulínskému, v úterý a ve čtvrtek k Dismanovi.
