Ležím na operačním stole a z ochranné gázy mi vykukuje jen jedno oko. Skrze kapkami umrtvenou tkáň vidím rozmazané světlo. Cosi se přiblíží k zorničce a náhle je všude tma. A je venku, říkám si.
Netrvá dlouho, a svět se znovu rozsvítí. Vítej, zdravím v duchu svou novou čočku a rukama nervózně žmoulám antistresového plyšáka.
Výměnu očních čoček, a především laserovou operaci nejrůznějších očních vad podstoupí zde, na pražské klinice NeoVize, tisíce pacientů ročně. „Neznám nikoho, kdo by po oční operaci oslepl, ale znám případy lidí, kteří si slepotu přivodili nošením kontaktních čoček,“ říká primářka Lucie Valešová.
Lidovky.cz: Co si myslíte o rčení: „Co oči nevidí, srdce nebolí...“?
V mé práci je to spíše naopak. Starý člověk, který trpí například šedým zákalem, začne scházet, protože nevidí krásy světa kolem sebe.
Je prokázáno, že když takový člověk podstoupí operaci a znovu začne vidět, rozjasní se mu i mysl, psychika a kvalita života obecně. Dívat se na svět novýma očima je báječné.
Lidovky.cz: Jste také po očním zákroku?
Nemám skoro žádné dioptrie, ale asi třetina našeho personálu operaci dioptrických vad podstoupila. Většinou se k tomuto kroku rozhodnou do roka od nástupu do zaměstnání – když vidí, jak to funguje v praxi.
Lidovky.cz: Je to pro vás těžší, když operujete vlastního zaměstnance, případně kamaráda či člena rodiny?
