130 let

Bedřich Kubice | foto: Soukromý archiv Jaroslava Čvančary

Operace Anthropoid. Statečná rodina Kubicova pomáhala parašutistům

Lidé
  •   7:21
„Na prodej“, hlásá realitní kancelář. Za milion dvě stě tisíc korun nabízí polorozbořený objekt stojící v severočeském Duchcově v ulici G. Casanovy. O oprýskanou a neobydlenou stavbu není velký zájem. Kdysi to ale bývalo jinak. Budova nesla název Český dům a na začátku 20. století se v ní pořádaly nejrůznější kulturní a společenské akce, které lákaly lidi z dalekého okolí. Už před 2. světovou válkou ale začala být pro nacisty trnem v oku. Neradi viděli něco tak vlasteneckého na území Sudet. A stejně tak jim vadili majitelé Českého domu, rodina Kubicova.

Kubicovi se na sever Čech přestěhovali na začátku 20. století. Přišli z Rakouska, kde tehdy žila početná česká menšina. Kromě matky a otce patřil do rodiny i syn Bedřich, který se narodil 7. července 1900 ve Vídni. Klidná dětská léta už ale chlapec prožil s rodiči v Duchcově.

První velká rána stihla Bedřicha v jedenácti letech. Tehdy mu zemřel tatínek a od té doby připadla starost o chlapce mamince. Ta, aby synovi zajistila co nejlepší vzdělání, ho přihlásila na takzvanou reálku v Lounech. Odmaturoval tam v roce 1918. Během studií se ale Bedřich z Loun častokrát vracíval domů. Tak se začal v ulicích Duchcova a při akcích v Českém domě potkávat s Marií Lorencovou, která se na sever Čech přistěhovala v roce 1916. Dívence tehdy bylo 9 let a na staršího Bedřicha patrně ani nepomyslela. To se ale mělo jednou změnit...

Bedřich a Máňa se berou

Do té doby ale ještě stihli hodně věcí. Marie byla hlavně nadšenou sokolkou, tanečnicí a cvičenkou. Naši republiku dokonce v roce 1928 reprezentovala v gymnastice na IX. Olympijských hrách v nizozemském Amsterodamu. Bedřich zase pokračoval v dalším studiu v Praze.

Po škole se Kubice z ruchu velkoměsta rozhodl vrátil do Duchcova, kde začal vyučovat na české měšťance. Kromě toho se stal zástupcem starosty místního Sokola, a později dokonce jednatelem župy Krušnohorské-Kukaňovy. Tady se seznámil s Janem Zelenkou-Hajským, učitelem, sokolem a především další důležitou postavou protinacistického odboje. A přeš všechny své povinnosti se mladý muž ještě stihl zakoukat do Marie.

Operace Anthropoid

V pátek 21. srpna 1936 nastal v příběhu našich hrdinů zlom. Čekal na ně významný životní krok. „V teplickém archivu se zachovalo svatební oznámení, že „Bedřich Kubice a Máňa, roz. Lorencová, uzavřeli sňatek 21. srpna 1936,” uvádí Pavel Svědiroh. Tak se z Bedřicha a Marie stali novomanželé.

Na seznamu gestapa

Avšak mnoho šťastných společných let neprožili. Už o dva roky později, v září 1938, byla podepsána Mnichovská dohoda a manželům začaly těžké časy. Bedřich se poměrně záhy dostal na seznam gestapa. Kubicovi totiž stále vlastnili Český dům, kde se snažili pořádat různé společenské akce. Podle Němců se tak významně podíleli na čechizaci celé oblasti, což nebylo vůbec žádoucí.

Celá oblast Sudet navíc připadla Říši a Češi museli odejít do vnitrozemí. Naštěstí byli oba manželé Sokolové, takže našli útočiště v pražském Tyršově domě. Tam se začali starat o uprchlíky z pohraničí, kteří museli stejně jako oni opustit domov. Sami ale moc věcí neměli. Marie se proto v prosinci 1938 pokusila vrátit do Duchcova pro nábytek. Byla ale zadržena gestapem a poprvé v životě vyslýchána.

Heydrichův Mercedes-Benz W142 zničený výbuchem
Parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík

Po okupaci českých zemí spolu s Václavem Novákem, Jaroslavem Pechmanem a Janem Zelenkou-Hajským ukryli na tajném místě sokolský archiv a začali plánovat odbojovou činnost. Skupina se scházela u Kubiceho, jenž byl zaměstnán v sídle Zemské školní rady v Letenské ulici.

Po vypuknutí 2. světové války už patřili Kubicovi k jádru sokolského odboje. Ještě před příletem parašutistů ale čekal na manžele asi poslední kousek lidského štěstí. V září 1941 se jim totiž narodil syn Bedřich Kubice, rodinou a přáteli přezdívaný Bedoušek.

Avšak pouhé tři měsíce nato už se na scéně objevili Gabčík s Kubišem. Manželé Kubicovi se s nimi spojili zřejmě přes Zelenku-Hajského. Ten byl jedním z nejbližších spolupracovníků obou parašutistů a pravděpodobně taky jediný, kdo už předem znal jejich záměr provést atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Kibicovi se parašutistům snažili pomáhat, jak mohli. Sháněli jim například věci, které potřebovali k ilegálnímu pobytu v okupované zemi.

Bedoušek válku přežil

Po samotném atentátu a především zradě Karla Čurdy netrvalo moc dlouho, než si pro Kubicovi přišlo gestapo. Bedřichův první celonoční výslech proběhl na začátku července 1942. Tehdy se ještě naprosto vysílen vrátil ráno domů. O pár dní později, 18. července, ale následoval výslech další. Tam už nacisté Bedřicha mučili a jako svědky jeho mnohaleté protiněmecké činnosti dokonce povolali nacisty z Duchcova. Pořádání akcí v Českém domě nebylo zapomenuto ani teď...

O šest dní později zatkli gestapáci také Marii. Oba manželé byli nejprve převezeni do Terezína, nakonec je ale transportovali do koncentračního tábora Mauthausenu. Tam byli i s ostatními členy sokolského odbojového hnutí popraveni 24. října 1942.

A co se stalo s jejich tehdy jedenáctiměsíčním synem Bedouškem Kubicem? Rodiče se ho ještě snažili zachránit rychlým převozem k příbuzným, kteří se o něj skutečně chvíli starali. Po pár dnech ho ale Němci vypátrali a odebrali. Bedřich Kubice mladší zemřel v nízkém věku jednačtyřiceti let 6. listopadu 1980.

Naše zdroje

http://www.svediroh.zamberk.cz/soubory/2012zl17.pdf

https://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1202/016-032.pdf

https://www.sreality.cz/detail/prodej/komercni/cinzovni-dum/duchcov-duchcov-g--casanovy/19120476#img=0&fullscreen=false

Autor: Daniela Vlčková