Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

PEKÁRKOVÁ: O praktickém využití zákona schválnosti

Lidé

  6:00
PRAHA - Zákon schválnosti, nově zvaný též Murphyho (přesněji řečeno od doby, kdy jsme si zvykli přijímat nová jména pro jevy, které my Češi dobře známe už stovky let, a tvářit se, jako že teprve s novým označením jsme ten jev konečně pochopili), je zvláštní zákon.

A když nemáte deštník, dejte se na hlavu hadr. Voda se valila ulicemi na pražském Andělu. foto: Yan Renelt, MAFRA

Přestože si ho každý z nás na vlastní kůži ověřil milionkrát, zatím se ho nepodařilo vědecky dokázat. Podle všeho právě díky – zákonu schválnosti. Vědci, nejen ti američtí, už mnohokrát zaznamenali, že v okamžiku, kdy se jeho platnost pokusí prokázat experimentálně, naschvál se začne chovat jinak. Pokud vy nebo já upustíme namazaný krajíc, který jsme si hodlali dát k svačině, spadne téměř určitě namazanou stranou dolů.

Pokud ale vědec vědecky namaže statisticky průkazný počet krajíců a pak je za kontrolovaných podmínek upouští, padají s mnohem vyšší pravděpodobností namazanou stranou nahoru, případně tak i onak. Tak dopadli všichni experimentátoři. Vidíte to? Je tak fikaný, že ho vědecky dokázat nelze.

Ve své kruté vynalézavosti je zákon schválnosti jediným přírodním zákonem, který poukazuje na existenci Boha. Či aspoň nějaké vyšší bytosti, ne snad vysloveně zlé, ale každopádně poťouchlé, všemocné a všudypřítomné.

Na tuhle poťouchlou bytost se ale, věřte tomu nebo ne, dá vyzrát. Vím sice jen o jedné praktické možnosti, jak s ní zatočit, ta je ale v kraji nevyzpytatelných vrtochů počasí docela významná.

A tou je zahánění deště. Nepotřebujete k tomu afrického šamana, vesměs rachitického vesnického alkoholika, kterého si najímají pořadatelé rodinných sešlostí, svateb, pohřbů či náboženských slavností, aby obcházel shromáždění dokolečka a prskáním domorodé kořalky vytvářel čaromocný kruh, ve kterém neprší ani za monzunů.

Úplně stačí nosit u sebe deštník. Z vlastních výzkumů vím, že lehký skládací deštník, který se vejde do kabelky, je nanic. Když ho uložíte do zavazadla, poťouchlá bytost ho nevidí, anebo jí nepřipadá dostatečně nepraktický, a tak se na něj vykašle. Musíte si s sebou vzít poctivé paraple vážící tři kila a dlouhé půldruhého metru. 

Paraple toho typu, který je třeba hlídat jako zlobivé dítě, aby nemlátilo kolemjdoucí po hlavách či do žeber a tou špičkou na vršku, která musí být ostrá jako břit, jim nevypichovalo oči. Musí být zkrátka dostatečně nepraktické, aby působilo drobné nepříjemnosti vám i jiným.

Takové paraple funguje jak pro vás, tak pro skupinku lidí jím ohrožovaných. Vyšší bytost ví, že kdyby zapršelo, zaradujete se, že jste se s ním nevláčeli zbytečně.

Autor:
Témata: Lidé - geneea