Byl jedním z těch, kteří se do legií dostali, aniž by sloužili v rakousko-uherské armádě. Přitom nic nenaznačovalo, že by se Otakar Husák měl dočkat zářné vojenské kariéry. Třiadvacátého dubna 1885 se narodil v Nymburce do železničářské rodiny. Vystudoval chemické oddělení průmyslovky v Praze a nabyté znalosti pak uplatňoval v továrně na tužky. O dva roky později byl odveden, armádu opustil v hodnosti šikovatele.
POHNUTÉ OSUDY: Spisovatel s nadáním emigranta. Proč se zastřelil Karel Michal? |
Mezi lety 1908–1912 žil ve Francii, kde pracoval jako chemik. Když 5. srpna 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Rusku, odjel do Varšavy, aby tu vstoupil do armády – ale ruské. Stal se členem České družiny, jakéhosi předchůdce legií. Do války se zapojil 1. prosince, kdy četa rozvědčíků pod jeho vedením zajala jižně od Vieličky na břehu řeky Ráby pět tyrolských myslivců, aniž utrpěla jedinou ztrátu. Právě na rozvědnou činnost totiž byli Češi hojně využíváni.
Třicetiletý Husák dostával stále důležitější úkoly a byl pravidelně povyšován. V roce 1917 se, už jako poručík, podílel na plánování bitvy u Zborova. Sám do ní nezasáhl. Útok měl vypuknout 2. července v 9 hodin ráno. Pár minut předtím na stanoviště, kde seděl Husák s Janem Syrovým (také pozdějším generálem) přilétl dělostřelecký granát.
POHNUTÉ OSUDY: Šlitr nejdříve kritizoval, pak se Suchým založil Semafor |
„Odkládám telefon, a vtom cítím, že letím, padám na cosi teplého, tma, dusím se. Na mně někdo leží, cítím na břiše něco horkého, lepkavého. Mám jedinou myšlenku: tak tohle je tedy smrt! Vtom cítím bolest na hlavě a krku. Namáhavě tam sahám. Syrový přese mně leží, pomalu se zvedá a potácí se ven. Krev mi crčí po zádech a brzy jsem jí měl plné boty,“ cituje z Husákových zápisků Radan Lášek v knize Československá generalita.
Oba důstojníci i další vojáci uvnitř zemljanky utrpěli těžká zranění. Husák měl v hlavě a zádech zasekané malé i větší střepiny. Od té doby měl problémy s pravou rukou a rovnováhou. Syrový přišel o oko. I díky jejich plánu však Čechoslováci slavili u Zborova vítězství. Z nemocnice utekl Husák už po dvou týdnech. Pak začalo být jasné, že by se měli českoslovenští vojáci přesunout jinam. „Za žádných okolností nechci dělat četníka v Rusku!“ říkal tehdy.
Vzhůru do Francie
Sedmého října 1917 vyjel pod jeho velením druhý transport československých vojáků z Ruska do Francie. O čtyři měsíce později se přidal třetí transport pod velením kapitána Hynka Gibiše. Poté se konečně mohli Čechoslováci zapojit do bojů na západní frontě. Husák v říjnu 1918 předvedl své hrdinství, když dobyl a pak držel vesnici Terron. Ta byla částečně zatopená a neustále bombardovaná granáty, a to i plynovými.
I proto si Husáka vybral T. G. Masaryk za náčelníka vojenské kanceláře prezidenta. 15. září 1920 byl jmenován ministrem národní obrany v úřednické vládě Jana Černého. Husák měl za úkol armádu reorganizovat, včlenit do ní legie, ale i sehnat kasárny. Když po roce jeho politická kariéra skončila, žádal o místo velvyslance. Jenže zřejmě na nátlak předsedy nové vlády Edvarda Beneše mu to nebylo umožněno.
POHNUTÉ OSUDY: Vlasta Chramostová: Ze spolupracovnice StB disidentkou |
Jako generál v záloze našel uplatnění v oboru, který tak dobře znal. Stal se ředitelem nové továrny na výbušniny, kterou spolu s kolegy vybudoval na zelené louce v Semtíně. Strávil tam pak téměř dvě desetiletí. S Benešem se Husák 15 let nestýkal. Těsně spolupracovat začali až v roce 1938, kdy byl Husák vyslán do Sovětského svazu na tajnou vojensko-průmyslovou misi. Měla zajistit bližší spolupráci mezi oběma zeměmi.
Když vypukla druhá světová válka, patřil Husák k několika stovkám zatčených z elity českého národa. Němci je odvezli jako rukojmí do koncentračního tábora Buchenwald. Zpočátku nebyly podmínky smrtící, v prvním roce ani nemuseli pracovat. To se ale postupem času změnilo a rukojmí umírali. Husáka si v roce 1940 „vypůjčilo“ na 18 měsíců pražské gestapo. Brutální výslechy, při kterých se Němci pídili po detailech spolupráce s Rusy i po tom, kam ukryli legionáři v roce 1917 ruské zlato, zanechaly trvalé následky. Husák přišel o 14 zubů a měl částečně ochrnutou pravou ruku. Ale válku přežil.
POHNUTÉ OSUDY: Dvojí smrt legendy. O nehodě Alexandra Dubčeka se dlouho pochybovalo |
Když se 21. května 1945 vrátil, našel svoji manželku Boženu, která se během protektorátu skrývala, těžce nemocnou. Ani ne tři měsíce nato zemřela. Husák zamířil opět do továrny Synthesia. Po únoru 1948 se ho jeho bývalý spolubojovník Karel Kutlvašr (odsouzen na doživotí) pokusil přemluvit k odbojové činnosti. I když Husák odmítl, věznili jej komunisté půl roku.
12. dubna 1964 zemřel devětasedmdesátiletý Otakar Husák po dlouhé těžké nemoci. Jen měsíc předtím vyhrál dlouholetou bitvu s úřady, které se zdráhaly mu zvýšit jeho nízký důchod...
