130 let
Na jevišti. V představení Risk má Petr Valchář i několik akrobatických čísel.

Na jevišti. V představení Risk má Petr Valchář i několik akrobatických čísel. | foto: David Pokorný

POHNUTÉ OSUDY: Akrobat La Putyky na vozíku. Petra Valcháře dostala nehoda k divadlu

USA
  •   7:00
Osudová nehoda přivedla bývalého sportovce Petra Valcháře na divadelní prkna. Přestože je na vozíku, stal se z něj herec souboru La Putyka.

K divadlu ho to nikdy netáhlo. V hledišti seděl naposled někdy na základní škole v rámci výchovného programu. Taky ho to nikdy netáhlo do Prahy. Přemýšlel o životě na rodné Moravě nebo někde daleko v zahraničí.

Život Petra Valcháře ale z nalajnované trasy razantně vybočil. Dnes v Praze bydlí a poměrně často chodí i do divadla. Dokonce ne v roli diváka, ale účinkujícího. Hraje v novocirkusovém představení Risk souboru Cirk La Putyka, kde má – ačkoli je upoutaný na vozík – několik akrobatických čísel.

POHNUTÉ OSUDY: Dávali mu třicetiprocentní šanci na přežití. Slavný bojovník Pouzar se nevzdal

Dramatická změna kurzu v životě tehdy čtyřiadvacetiletého amatérského sportovce přišla před dvěma lety. Přerušil studium na Fakultě tělesné kultury v Olomouci a vydal se do USA na jednu z texaských farem. Nabrat zážitky a získat zkušenosti. Už za dva měsíce bylo všechno jinak. Stačila jedna jízda na čtyřkolce. „Moc si ten úraz nepamatuju, měl jsem hodně poraněnou hlavu. Vím jen, že jsme jen tak někam přejížděli,“ vzpomíná Valchář. Na nerovné polní cestě to uklouzlo... A pak se probral až v nemocnici v Austinu. Jeho spolujezdkyně vyvázla se zlomeným nosem, on si zlomil páteř. Zůstal ochrnutý od hrudníku dolů.

Role na inzerát

Následující půlrok strávil po nemocnicích. Z Austinu zamířil do pražského Motola, odtud na rehabilitace do Kladrub. Když se blížil konec jeho pobytu, věděl jistě, že nemůže pokračovat tam, kde před úrazem skončil. „Musel jsem přerýsovat všechny plány, které jsem měl. Ve škole jsem byl ve třeťáku, ale dokončovat tělocvik mi přišlo zbytečné. Navíc jsem věděl, že se musím přestěhovat do Prahy. Je tady větší šance sehnat práci i lepší dostupnost,“ říká beze stopy lítosti v hlase.

A čas rozhodně neztrácel. Už pár dní po příjezdu do hlavního města začaly námluvy s Cirkem La Putyka. Principál souboru Rosťa Novák zrovna do nového projektu hledal lidi s handicapem. „Ještě v Kladrubech jsem se zaregistroval na stránkách České asociace paraplegiků a sledoval pracovní nabídky. A narazil jsem i na tenhle inzerát Putyky,“ vzpomíná Valchář.

Nebyl jediný adept. Novák ale po pár zkouškách ukázal právě na něj. „Přišel mi životopis, kde bylo napsáno: ,Vrcholně sportuju, tančím, jezdím na snowboardu.‘ A na závěr toho životopisu stálo: ,A od května 2011 jsem na vozíku.‘ Byl to tak silný podnět, že jsem mu hned volal a skoro hned jsme ho zapojili,“ vzpomíná principál Novák.

A tak začal Valchář pracovat na rodícím se projektu, jenž se měl věnovat riskování a jeho významu v životě. Akrobaté v něm riskují přímo před divákem: skáčou na trampolíně s velkým nožem, hází po sobě ostrými šipkami, žonglují se sekyrami.

POHNUTÉ OSUDY: Mistryně světa v gymnastice Věra Černá se nikdy nevzdala, i když jí hrozil vozík

Jakou roli hraje riziko v jeho vlastním životě? „Nikdy jsem nad tím moc nepřemýšlel, ale asi jsem riskoval, riskuju a riskovat budu. Mám to v sobě. Po úrazu jsem si uvědomil hodně věcí, trochu přerovnal priority, ale úplně se člověk změnit nemůže,“ říká. Příprava na roli nebyla snadná. Musel na sobě hodně zapracovat, aby zvládl náročná akrobatická čísla, a často ho po tvrdých trénincích bolela záda. „Ze začátku jsem musel párkrát navštívit thajské masérky,“ vzpomíná. „Ale to zkoušení bylo náročné pro všechny. Má to obrovské výhody. Díky Putyce mám pohyb mezi lidmi a nemusím být někde zavřený ve fitku a zvedat činky,“ říká.

Herecká rodina

Putyka mu otevřela dveře do nového světa. Přesto o dalších rolích neuvažuje. „Já se vlastně na jevišti moc dobře necítím. Nejsem ten typ, který by se rád nějak předváděl,“ říká po řadě repríz. A navíc se už objevily i další nabídky na pokračování v podobných projektech. Zatím ho ale dostatečně vytěžuje Risk. A práce.

Cirk La Putyka je totiž do jisté míry pro Valcháře jen koníčkem, byť náročným. Aby pokryl běžné výdaje na život, našel si i „klasické“ zaměstnání, pro člověka na invalidním vozíku možná trochu netradiční – prodává jízdní kola.

„Je pravda, že se na mě někdy zákazník dívá nedůvěřivě, když mě vidí na vozíčku a já mu radím, co si má koupit. Ale rozpaky většinou brzy pominou,“ směje se Valchář.

Autor: Jaroslava Synáčová