Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

POHNUTÉ OSUDY: Jan Potměšil ochrnul po havárii. A je lepší herec než Brad Pitt

Lidé

  7:00
PRAHA - Jeho životní příběh by vydal na slušný hollywoodský doják. Z oplakávané národní oběti, která položila svůj mladý talent na pomníček sametové revoluce, se stal jeden z nejlepších charakterních herců své generace – a nakonec i manžel a táta. Hrál by ho Brad Pitt, jen s tím rozdílem, že Jan Potměšil je lepší herec.

Jan Potměšil foto: Reprofoto

Domácnost Potměšilových ve vile v Hodkovičkách není bezbariérový areál, vypadá to tam normálně. Jan tvrdí, že ne všude, kam přijde, bude ideální prostředí pro vozíčkáře a chce být soběstačný. Naučil se třeba vyrobit si na kolech vozíku improvizované řetězy, aby mohl jezdit ve sněhu. Za touhle idylkou je tvrdá práce, proměnlivý zdravotní stav, a hlavně fakt, že se vytížený herec musí občas programově šetřit, aby neskončil vyčerpaný v nemocnici.

Pamatuje si dodnes, jak si 8. prosince 1989 dal společně s režisérem Janem Kačerem kafe u Devíti křížů, když se vraceli z revoluční návštěvy Ostravy. Jak usínal vzadu na sedadle. Našli jej tehdy pod Fiatem Tipo těsně před Prahou na dálnici D1. Auto ho přiklopilo vahou, jež ho nerozdrtila jen díky terénní nerovnosti. Z bezvědomí se probudil až na jaře, kdy už byl prezidentem Václav Havel.

Osudná autonehoda

Týden před bouračkou odpromoval jako nadějný mladík s nevinnou tváří na DAMU ve třídě Viktora Preisse a získal okamžitě stálé angažmá v Divadle na Vinohradech. Byl to pak právě Viktor Preiss, kdo musel odjet k Táboru na chalupu k Honzovým rodičům, říct jim, že vůbec není jisté, zda se jejich jediný syn někdy probudí z hlubokého bezvědomí. Probudil se po několika měsících a mohl jen koulet očima. Na vozík se poprvé posadil pět měsíců po úrazu, nezvládl si ani zavázat tkaničku od boty, zeslábl mu hlas. Rok si v nemocnici schovával rozpis představení, která už neodehrál.

Jan Potměšil a Tomáš Karger v Havlově Audienci.

Dnes Potměšil působí v divadelním spolku Kašpar, který hraje v Divadle v Celetné. Na kolegu a letitého kamaráda před časem vzpomínal režisér a principál Jakub Špalek: „Při zkoušení inscenace Růže pro Algernon jsme si tehdy řekli, že se nebudeme tvářit, že vozík neexistuje. Že přes něj nebudeme házet plédy. Že k Honzovi prostě patří.“

Byl to Jakub, kdo za Honzou přišel poté, co se po dvou letech vrátil z nemocnice, s nabídkou práce. Řekl mu, že ho nezajímá, jestli může chodit, ale jaký je herec. Růže pro Algernon, kde Honza hraje postiženého Charlieho a nesleze z jeviště, měla premiéru v roce 1993 a hraje se dodnes. Má za sebou 762 repríz a řadí se k nejdéle hraným inscenacím v dějinách českého divadla.

Kultovním kusem Divadla v Celetné byl i Shakespearův Richard III. Za titulní roli získal Jan Cenu Alfréda Radoka. Jedním z nejšťastnějších diváků premiéry v roce 2000 byl určitě Viktor Preiss. A tak má dnes Honzův vozík – podle jeho kolegů – jedinou nevýhodu: herec se na něm pohybuje tak rychle, že mu na jevišti často nestačí. A to by nezvládl ani Brad Pitt.

Autor:

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...