Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

POHNUTÉ OSUDY: Zemřel Josef Čech. Pomohl k útěku agentovi z Jáchymova, dostal 15 let

Lidé

  7:00aktualizováno  10:39
PRAHA - Nastoupit do uranového dolu v roce 1950, a navíc dobrovolně? Josef Čech to zkusil. Jako technik v jáchymovském táboře zorganizoval útěk pro vězně. V pátek 15. ledna 2016 ve věku nedožitých 86 let zemřel.

Josef Čech dostal za své činy ocenění. foto:  Michal Šula, MAFRA

V jeho zlínské prodejně Pramen se objevilo několikatisícové manko. On, vedoucí obchodu, nesl veškerou odpovědnost. Aby mu to na blížící se vojně nespočítali, vyrazil jako brigádník na práci do Jáchymova, kde chtěl chybějící peníze rychle vydělat.

„Vytvořili jsme tam partu mladých kluků a pracovali jako technici,“ vzpomínal před třemi lety Josef Čech na rok 1950. Bylo mu dvacet. Pravidelně se setkávali s mukly. „Někteří byli skauti, já taky, měli jsme k sobě hodně blízko. Děla se na nich řada bezpráví,“ vysvětloval, jak se zrodil nápad, že budou vězňům pomáhat.

Josef Čech nastoupil v roce 1950 dobrovolně do uranového dolu.

Hluboce jej poznamenalo setkání s člověkem, u něhož se jen před pár lety vyučil na obchodního příručího. Do jáchymovského tábora se dostal poté, co za ním do obchodu přišla cizí žena – provokatérka – strčila mu leták do kapsy a chvíli po ní vešla StB. „Zatkli ho i přesto, že to byl vynikající člověk. Velmi hodný, dobrý a spravedlivý,“ popisoval Čech důležitý moment.

POHNUTÉ OSUDY: Akrobat Tuček zahynul v Rakousku. Mistra světa zabila konstrukční chyba

I proto spolu s pár dalšími techniky začali fungovat jako spojky mezi vězni a rodinami. Přenášeli dopisy a předávali informace. Vrcholem činnosti skupiny se stalo zorganizování útěku pro zatčeného agenta americké zpravodajské služby CIC Jiřího Křivánka. Jeden z techniků půjčil Křivánkovi svou průkazku, díky níž mohl projít kteroukoliv bránou. Na náměstí u jáchymovského kostela měl čekat člověk s náklaďákem, aby jej odvezl, ale garážmistr ho ten den nepustil.

„Tak Křivánek musel s mým kolegou sednout do autobusu a jeli do Ostrova nad Ohří, kde přespali ve svobodárně. Druhý den se vlakem dostal na jižní Moravu,“ vyprávěl Čech.

Ortel? 110 let za mřížemi

Mezitím vedení jáchymovského tábora poznalo, že někdo utekl. Při sčítacím nástupu po vyfárání nervózním dozorcům chyběl mukl. Rychle zjistili, o koho se jedná. Urychlené zavírání bezpečnostních okruhů lágru nic nevyřešilo. Křivánek byl dávno pryč a plánoval cestu na Západ.

POHNUTÉ OSUDY: Cimrmanovské osudy Emericha Ratha: zachraňoval Hanče, skončil ve vězení

Čechova skupina se domluvila, že při nebezpečí utečou za hranice i oni. Nestihli to. Všechny je pozatýkali během jednoho až dvou dnů. Kdo byl udavačem? „Asi ten, u koho Křivánek spal,“ přemýšlel Čech smířlivě.

Přes tvrdé výslechy v prostorách kláštera na Mariánské se dostal na pražský Pankrác. Tam rychle pochopil, co to znamená, dostat advokáta přiděleného ex offo: „Říkal mi, ať se chovám velmi slušně, protože je u mě možný i absolutní trest, tedy poprava. V tom jsem žil jeden měsíc. To mi řekl advokát, který mě měl hájit! No a během procesu pak nepronesl ani jedno slovo.“

Zhynou-li macešky, vy taky!

Pět mladých lidí seřazeno v lavici pro obžalované si tehdy vyslechlo tresty v celkové výši 110 let. Sám Josef Čech dostal patnáct, „odseděl“ si devět let. Ve vězeňském mundúru celou dobu pracoval v jiném jáchymovském dole, v Rovnosti. Zažil i krutého velitele Albína Dvořáka, kterému muklové neřekli jinak než Paleček.

POHNUTÉ OSUDY: Bojovníkovi Urbánkovi vypověděly službu svaly. Zemřel v 35 letech

„Jednou nařídil, že všude budou kytičky. Tak jsme jezdili kopat drny, ty pak byly před velitelstvím a baráky osázeny. Jednomu klukovi nařídil: Budete se starat o macešky. Jestliže zhynou, zhynete taky,‘“ přiblížil Josef Čech realitu lágru.

Na svobodu se dostal v roce 1960. Práci si mohl hledat jedině v hutích, lomech, lesích nebo JZD. A tak nejdřív zvolil zase šachtu, rubal půl roku v Dolní Rožínce. Ovšem komunistická „spravedlnost“ si jej našla znovu. Tedy ona jej zřejmě nikdy neztratila z dohledu. Čech se jí příčil i proto, že si hodně dopisoval s mukly, tehdy prý ani jiné kamarády neměl.

Později jako pracovník pozemních staveb bydlel ve svobodárně v Pardubicích, kde se pravidelně poslouchalo Rádio Svoboda. Někdo jej v době karibské krize udal a on musel zpátky za mříže. Ovšem teď už mezi běžné kriminálníky do Hradce Králové. „A to bylo horší než v dole,“ tvrdil. Z několikaletého trestu si odseděl tři měsíce, pomohla mu amnestie z roku 1962.

Trochu opožděné zadostiučinění, komentoval Čech ocenění za třetí odboj (únor 2013)

Více než třicet let pak strávil ve slévárnách. V únoru 2013 si od premiéra Petra Nečase převzal za protikomunistickou činnost ocenění. „Je to trochu opožděné zadostiučinění, prožívat to asi začnu, až si k tomu doma v klidu sednu,“ přemýšlel s diplomem v ruce. „Národ by si měl hlavně uvědomit, co to byla totalita. Ať už hnědá, nebo rudá.“

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!