Vše začalo pohádkově. Doslova. Na počátku herecké kariéry Mileny Dvorské stálo v podstatě náhodné setkání s velikánem divadla a filmu Janem Werichem. Z letmého rozhovoru byla hned první filmová role. Werich mladou dívku doporučil pro roli Marušky v pohádce Bořivoje Zemana Byl jednou jeden král. „Chodila jsem na všechna divadelní představení, která se u nás v Prostějově hrála. Jednou přijela estráda, kde účinkoval Jan Werich. Po představení jsem si k němu šla pro podpis, ale stále jsem otálela s odchodem. Nakonec se mě zeptal, jestli bych někdy nechtěla hrát ve filmu. Řekla jsem, že ano. Bylo mi 15 let a už jsem se viděla jako velká filmová hvězda,“ vzpomínala herečka na setkání, které určilo její životní směřování.
S Milenou Dvorskou se na Vyšehradě rozloučili její nejbližší |
Rázem se ocitla v Praze, v elitní společnosti herců. Ba přímo v jejím středu: během natáčení pohádky bydlela ve Werichově domě na Kampě v podkroví. V roli nejmladší a nejhodnější královské dcery se osvědčila. Přišly další filmové nabídky a logicky také přijímací zkoušky na DAMU, kam ji vzali, ačkoli neměla maturitu. Vize, že se stane zdravotní sestřičkou, se definitivně rozplynula.
Druhé zásadní setkání jejího života přišlo během studií. Na DAMU se seznámila se studentem režie Orfeiem Cokovem, se kterým otěhotněla. Na dítě však zůstala sama. Cokov hned po škole odjel zpátky do Bulharska. Dvorská, kterou zaměstnávalo angažmá v divadle E. F. Buriana na plný úvazek, proto poslala dceru Lucii na výchovu ke svým rodičům. A zřejmě odloučení v dětství negativně poznamenalo vztah matky a dcery. A předznamenalo budoucí konflikty. „Babičku a dědu jsem milovala. V šesti letech mě máma od nich vzala do Prahy, já chtěla zpátky. Opíjela se, křičela na mě a ona i otčím mě mlátili,“ popisuje své dětství dcera Dvorské.
Stíhání dcery Mileny Dvorské a jejího manžela je zastaveno |
Dvorská nařčení dcery odmítala. Počátek neshod kladla do mnohem pozdějšího období, do doby, kdy její dcera potkala svého muže. „Všechno začalo v době Lucčiny puberty. Tahala se s pražskou zlatou mládeží, kde se seznámila s jistým Janem Dvorským. A to byl její konec,“ popisovala herečka svou verzi.
Ačkoli Milena Dvorská nakonec postavila úplnou rodinu – vzala si herce Josefa Krause, s nímž měla syna Jakuba –, rodinnou harmonii nezažila. Dcera, se kterou vedla spory, se jí stále více vzdalovala, až zmizela úplně. Vdala se za Jana Dvorského, který založil sektu a pod jménem Parsifal Imanuel se prohlásil za spasitele. S matkou úplně přerušila styk. „Lucii jsem naposledy viděla v roce 1991. A většinu svých vnoučat znám jen z fotografií,“ stýskala si herečka.
Kvůli svérázným praktikám Parsifala se o jeho rodinu – pár měl postupně osm dětí – začala zajímat policie. Z lidí ve svém okolí vylákával peníze a děti neposílal do školy. Na absenci školní docházky vnoučat upozornila policii právě Dvorská, čímž si dveře k potomkům zavřela úplně. Rodina sektáře před českou justicí prchla do belgického Ostende. A exil zazlívala právě herečce. „Nikdy jsme Mileně vědomě neublížili, to ona naopak proti nám kdysi cíleně rozeštvala média, chtěla nám rozbít rodinu a udala nás na policii, čímž spustila patnáctiletou štvanici,“ líčil Parsifal.
Maruška Mileny Dvorské
Další díly seriálu Pohnuté osudy |
Dvorskou alespoň neopouštělo štěstí v profesní dráze. Za roli ve filmu Kamenný most získala dokonce nominaci na Českého lva. Své místo našla i v televizní tvorbě: uchytila se v nekonečném seriálu Ulice.
A odraz štěstí, které měla jako herečka, přece jen nakonec dopadl i na jinak hořký závěr jejího života. Těsně před smrtí se setkala s vlastní krví. V Praze ji vyhledala její nejstarší vnučka Julie. Dívka využila toho, že v Belgii získala cestovní pas, a předloni na podzim od sektářských rodičů prchla za babičkou. Dvorskou však nalezla na prahu smrti, v situaci, kdy skončila s divadlem, filmem i televizí a téměř nevycházela z domu. Krátce po setkání s vnučkou symbolický práh „herečka s nejkrásnějšíma očima“, jak ji označoval Werich, překročila.
