Středa 24. dubna 2024, svátek má Jiří
130 let

Lidovky.cz

Potížista a přitom hrdina. Karel Pavlík velel obraně Czjankových kasáren

Kalendář hrdinů

  11:57
Obrana Podkarpatské Rusi a boj o Czajankova kasárna v Místku v březnu 1939 se staly symbolem, který předznamenal boje československé armády v exilu, i její znovuzrození na domácím území v letech 1944 a 1945. Obraně kasáren v Místku velel kapitán Karel Pavlík.

Kapitán Karel Pavlík, podplukovník in memoriam foto: VHÚ

Hrdým partnerem rubriky Kalendář hrdinů je společnost Česká zbrojovka

Česká zbrojovka

Karel Pavlík se narodil 19. října 1900 v Hradových Střímelicích jako jedno ze šesti dětí v rodině řídícího učitele. V letech 1915 a 1916 absolvoval v Praze jeden ročník na učitelském ústavu, následující školní rok studoval jeden ročník obchodní školy. Od srpna 1919 do února 1920 byl zaměstnán v soukromé službě jako účetní praktikant a od června 1920 do června 1921 ve státní službě jako výpomocný učitel. Poté nastoupil vojenskou prezenční službu, kde se rozhodl pro vojenskou kariéru. V roce 1923 absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích a jako poručík pěchoty nastoupil službu u hraničářského praporu 1 „České družiny“ v Děčíně.

Budova bývalé Czajankovy továrny v Místku, ve které 14. března 1939 sídlil III. prapor pěšího pluku 8 „Slezského“

Po pěti letech byl přeložen k pěšímu pluku 5 „T. G. Masaryka“ do Prahy. Byl povýšen na nadporučíka a v roce 1932 na kapitána. Pro kázeňské přestupky byl v roce 1933 přemístěn z Prahy k pěšímu pluku 8 „Slezskému“ do Místku. Své přemístění nesl těžce, neúspěšně se pokusil intervenovat ve svůj prospěch u ministerstva národní obrany a v parlamentu. V roce 1934 se mu rozpadla rodina a došlo k rozvodu. Potíže s kázní a subordinací pokračovaly i v Místku. Se vzniklou situací se nicméně nakonec vyrovnal a od července 1936 byl ustanoven zatímním velitelem 3. roty pěšího pluku 8.

V úterý 14. března 1939 večer velel obraně kasáren v budovách bývalé Czajankovy továrny v Místku v Českém Slezsku, jejichž posádka kladla ozbrojený odpor německé okupační armádě (o boji více čtěte zde). 

Boj ukončil až přímý rozkaz vyššího velitelství a vyčerpání munice. Po likvidaci armády v době protektorátu se přihlásil do obchodnicko-živnostnického kurzu. Působil v domácím odboji, zpočátku v ostravské ilegální skupině redaktora Bjačka „Za vlast“, která napomáhala především při odchodech čs. vojáků do zahraničního odboje. Po přestěhování do Prahy se zapojil do ilegální odbojové organizace Obrana národa (Krvavý osud Obrany národa. Vojenský odboj přišel za protektorátu o stovky důstojníků - více čtěte zde) a později i do rozvětvené sokolské organizace Jindra. Dále spolupracoval se skupinou revidenta M. Šrámka a O. Frolíka. Tak se dostal také do kontaktů československými parašutisty z Velké Británie.

Operace Anthropoid

Speciál serveru Lidovky.cz k nejvýznamnější akci československého odboje: k útoku na zastupujícího říšského protektora. Osudy neznámých lidí, kteří parašutistům pomáhali, rekonstrukce akce minutu po minutě i virtuální prohlídka Krypty parašutistů – místa jejich posledního boje.Více čtěte zde:

Nacistické represálie během heydrichiády jej minuly, ale 4. září 1942 byl za dramatických okolností zatčen v Záběhlicích. Po těžkých výsleších na gestapu a neúspěšném pokusu o sebevraždu byl odeslán do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl 26. ledna 1943 v 16.31 hodin zavražděn zastřelením ranou do týla. Po válce byl in memoriam povýšen do hodnosti nejprve majora a později podplukovníka.

Autor: