Tvrdí – a na tom se všichni psychologové světa shodnou –, že je dobré se na život dívat z lepší stránky a posilovat pozitivní, optimistickou náladu. Když mu ráno volám, že stojíme s fotografem před klinikou, ozve se: „No počkejte, ale já jsem v Brně.“
Po mém rozpačitém brblání, že jsme přece domluvení, se rozesměje: „Dělám si legraci, jdu pro vás.“ A dobrá nálada ho neopouští ani následující dvě hodiny, které spolu strávíme rozhovorem.
Radek Ptáček je energický muž s velmi širokým záběrem: je profesor lékařské psychologie, klinický psycholog, psychoterapeut se zaměřením na děti a mladé dospělé, autor řady vědeckých prací. Působil i jako soudní znalec v oboru psychologie.
Přednáší a publikuje v Česku i v zahraničí, popularizuje svůj obor v médiích. „Všichni se snažíme být nejlepšími rodiči na světě – a všichni samozřejmě chybujeme,“ říká, když spolu probíráme teorii a praxi výchovy.
„Je dobré si uvědomit, že nejdůležitější, co můžeme dětem dát, jsou společné prožitky. Mít zájem o to, co dělají, a čas na to si s nimi popovídat. Zahlcovat je kroužky a aktivitami zaměřenými na výkon s vidinou, že se z nich jednou stanou úspěšní lidé, je nesmysl,“ tvrdí otec dvou dětí, vášnivý sportovec a motorkář.
Lidovky.cz: Všichni občas řešíme závažné věci a není nám vždy úplně lehko na duši. Kdy lze říct, že je někdo duševně zdravý?
Duševní zdraví můžeme definovat jako stav duševní pohody a spokojenosti, přičemž je důležitý náš subjektivní vjem. Každý řeší nějaké potíže nebo třeba i zdravotní problémy, ale duševní zdraví je odrazem toho, jakým způsobem to, co se děje v nás a kolem nás, vnímáme. To znamená, jestliže to vnímáme jako faktory, které se prostě dějí a nedestabilizuje nás to, jsme duševně zdraví.
Lidovky.cz: Jinými slovy je to schopnost čelit životním překážkám?
Přesně tak. Schopnost zvládat běžné nároky. Pak jsou samozřejmě náročnější situace, které mají potenciál destabilizovat každého.
Lidovky.cz: Co rozhoduje o tom, jak psychicky silní v životě budeme? Rodíme se tak, nebo tu stabilitu získáme v dětství?
