Spisovatelka zemřela začátkem srpna 2011 ve svém brněnském bytě na následky mnoha bodných ran. Zavraždil ji její manžel – bývalý kameraman České televize Boris Ingr. Muž, který ji údajně léta týral a znásilňoval.
Bolestivé epizody, které se odehrávaly za zdmi spisovatelčina domu, se otiskly i na stránky jejích románů.„...odhazuje mě jako hračku, která přestala fungovat. Přežila jsem, ale příště by to mohlo dopadnout hůř, říkám si. A až po několika vteřinách mi dochází, že žádné příště už přece nesmím dopustit, že špatný není jen ten, kdo zlo páchá, ale i ten, kdo si ho nechá líbit. Alespoň tak nějak jsme teoretizovaly tenkrát se Zitou...“ píše Monyová například ve své knize Ženu ani květinou.
Něco jsme věděli
Volání o pomoc, které autorka nenápadně zanechávala ve svých románech a posléze i v textovkách přátelům, nebylo - bohužel - dostatečně „hlasité“. Na razanci mu přidala až spisovatelčina smrt. A média. Několik známých Monyové se přiznalo, že o domácím násilí v jejím domě mělo tušení. „Říkala mi: On mě jednou zabije,“ připustil třeba brněnský fotograf Jef Kratochvil.
Spisovatelka Simona Monyová se svým manželem Borisem Ingrem
Bývalý kameraman po vraždě u soudu vypověděl, že jeho žena mívala pocit, že je jí nevěrný a donutila ho jít i na detektor lži. „Vyšlo mi, že jí nemám rád a že jsem s ní jen pro peníze,“ tvrdil Ingr. Pak se musel od manželky odstěhovat. Z rodinného domku do bytu, který mu ona sama pronajala. Spory, prokládané výhrůžkami, pitím alkoholu a zřejmě i násilnostmi, mezi Simonou Monyovou a Borisem Ingrem gradovaly několik let.
Jejich vztah leptaly také mužovy vysoké dluhy. Spisovatelka se o nich dozvěděla, až když do domu přišli exekutoři. Zaplatila za manžela milion a půl. Ale přesto se mu „nezavděčila“. Ingr svou ženu údajně trápil a terorizoval nejen doma, ale i na dovolené v Egyptě, kam vyrazila s dětmi. Monyová si prý ze strachu objednala bezpečnostní agenturu. „Přivolat si ji na pomoc už asi nestihla,“ podotkl Kratochvil.
Drama v Brně
Události letního večera 3. srpna, který se stal pro spisovatelku osudným a jejímu druhému manželovi vynesl patnáct let za mřížemi, pomohli popsat i lidé z nejbližšího okolí. Vystěhovaný Ingr přišel navštívit svého šestiletého syna. Rozpoutala se však roztržka. Monyová trvala na rozvodu, Ingr se s tím odmítal smířit.
„Hádali se. Pak jsem zaslechla pláč dítěte. Bylo s nimi nahoře. Po chvíli ho Monyová přivedla ke mně,“ popsala u soudu chlapcova chůva Gabriela Ondrášková. Za pár minut se u ní spisovatelka objevila znovu - a to bylo naposledy, kdy jí chůva viděla živou. „Řekla mi, že Ingr vyskočil z okna. Pak se vrátila do domu. Dál už jsem nic neslyšela,“ dodala Ondrášková.
Boris Ingr
Co přesně se odehrávalo potom, není úplně jasné. Ingr stále sveřepě tvrdil, že si nevzpomíná, jak jeho žena zemřela. Podle verdiktu soudu se na ni vrhl s nožem v ruce a zasadil jí šest smrtelných ran - většinou do břicha a do hrudníku. Subtilní spisovatelka se chránila rukama, ale zbytečně. Umírala v bolestech několik minut. Ingr pak pobodal ještě sám sebe a vyskočil z okna.
POHNUTÉ OSUDY |
Záchranáři, které sám přivolal - paradoxně pro Monyovou, jej našli krvácejícího před domem. „Začal hystericky křičet, že nemáme pomáhat jemu, ale jeho ženě,“ vzpomínal záchranář Přemysl Skopalík. Právě toto „gesto“ bývalému kameramanovi nakonec ušetřilo tři roky za mřížemi. Původně pro něj státní návladní požadoval osmnáct let, soud ale zohlednil, že ženě přivolal pomoc.
Vražda Ingra stála nejen svobodu, ale i zhruba dva miliony korun. Polovinu částky soud přiřkl dospělým synům spisovatelky, které měla z prvního manželství. Zbytek dostane vlastní syn manželů. Kvůli agresivitě vlastního otce ztratil oba rodiče.
  |
Nadějný epilog
Příběh zavražděné autorky dodal odvahu desítkám týraných žen, které se léta bály o svém trápení promluvit. „Po její smrti nám volalo mnohem více žen než jindy. Byly vyděšené. Tvrdily, že takhle dopadnout nechtějí,“ řekla v roce 2012 LN prezidentka Bílého kruhu bezpečí Petra Vitoušová. A jejím slovům dodaly váhu i statistiky. Krátce po spisovatelčině smrti přibylo 20 procent telefonátů vystrašených žen na linku sdružení Rosa. V roce 2010 pražská policie během prázdnin vykázala z bytů jedenáct násilníků - v létě po vraždě Monyové už dvojnásobek.
