Bratři Chang a Eng se narodili 11. května 1811 čínským rodičům v rybářské vesnici Meklong. Jejich matka byla urostlá atraktivní pětatřicetiletá žena, která předtím porodila čtyři zdravé děti. I porod chlapců údajně probíhal hladce, protože byli velmi drobní. K překvapení všech byli ale také srostlí v polovině hrudního koše.
Čtěte také: |
Současná chirurgie by podobně fyzicky srostlé sourozence dokázala poměrně snadno oddělit, ne však medicína v 19. století, která neznala ani rentgen.
Obchodník na nich chtěl vydělat
V obavě o život svých synů odmítali rodiče riskantní návrhy na operaci, šíření zpráv o zvláštních bratrech ale zabránit nedovedli. V roce 1824 si Changa s Engem pozval na audienci nový siamský král Rama III., o několik let později se mladíci stali součástí zvláštního poselstva do Indočíny.
V roce 1824 vstoupil dvojčatům do života britský obchodník Robert Hunter, který v nich viděl obrovský finanční potenciál a snažil se je proto vyvézt ze země. Povolení k tomuto kroku dostal od siamských úřadů až za pět let. V roce 1829 tedy bratři opustili asijský kontinent a odpluli s Hunterem do Spojených států, kde byli dalších 15 let senzací. Přinejmenším do doby než se na scéně objevil slavný trpaslík "generál Tom Thumb".
Velká atrakce i cíl výkumů
Chang s Engem procestovali nejen americký kontinent, ale zavítali i do Anglie a řady dalších evropských zemí. Obvykle před užaslými diváky předváděli řadu složitých pohybů, metali kozelce a salta, zatímco publikum poslouchalo přednášku o jejich neobvyklé tělesné vadě. Byli nejen velkou atrakcí, ale stali se i cílem vědeckých výzkumů. Lékaři však jejich oddělení vzhledem k nejasnému obsahu společného svalového pásu, který v dospělosti dokázali natáhnout na délku 11 centimetrů, nedoporučovali.
Po deseti letech vystupování měli oba bratři našetřeno dost na to, aby se mohli usadit. V městečku Wilkesboro v Severní Karolíně si pořídili 110akrový pozemek, na kterém založili plantáže a na práci najali otroky.
Nově též získali americké občanství a přijali příjmení Bunker. V roce 1843 se oženili se sestrami Adelaide a Sarah Anne Yatesovými, s nimiž měli několik dětí (Chang deset a Eng 11).
Twain o nich napsal fejeton
Neobvyklé manželské soužití ovšem vyžadovalo speciální režim. Bratři postavili ve White Plans pro každou rodinu jeden dům a v každém z nich pobývali tři dny. Hlavní slovo v Engově domě měl Eng a Chang se musel podrobovat jeho přáním a naopak. Podle pamětníků byli výteční společníci.
Zaujali i spisovatele Marka Twaina, který ačkoliv je osobně neznal, o nich napsal humorný fejeton.
Po občanské válce se Bunkerovi ocitli ve finanční tísni, kterou oba sourozenci vyřešili návratem k vystupování a kočovnému životu. Při zpáteční cestě z mnohaletého turné po Evropě ale prodělal Chang mrtvici, po které zůstal paralyzován na pravou stranu těla. Na rozdíl od Enga pak čím dál častěji nacházel útěchu v alkoholu. Changovo pití ale nemělo údajně na Enga žádný vliv. Zchátralejší Chang byl také první, kdo zemřel. Psal se 17. leden 1874, tři hodiny po něm zemřel i jeho bratr.
Těla obou mužů byla po smrti podrobena pitvě na Jeffersonově lékařské klinice ve Filadelfii. Lékaři zvláště podrobně prozkoumali svalovou tkáň, díky které prožili bratři život bok po boku, a došli k závěru, že měli propojené krevní oběhy a že příčinou Engovi smrti bylo patrně silné psychické rozrušení z Changova skonu. Pak byli bratři pochováni na hřbitově u baptistického kostela ve White Plains.
Sourozenci Bunkerovi platí dodnes za nejslavnější siamská dvojčata na světě. Od narození srostlé byly i Růžena a Josefina Blažkovy, rodačky z jihu Čech, které žily v letech 1878 až 1922. Siamská dvojčata se podařilo poprvé úspěšně oddělit roku 1952 ve Spojených státech amerických.
