Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Také neunikl rudé pomstě. Raimund Mrázek byl klíčovým mužem při přípravách Pražského povstání

Kalendář hrdinů

  5:00
V závěru německé okupace držel v Praze v rukou všechny důležité nitky spojující zdecimovaný domácí vojenský odboj, v jehož řadách působil již od roku 1939. Na sklonku jeho života mu komunističtí normalizátoři na jeho žádost o přiznání charakteru odbojáře podle známého zákona č. 255/46 Sb. negativně odpověděli se svou cynickou drzostí, že patří mezi osoby, „jejichž postoj k socialismu je neopravňuje k udělení“…

Generál Raimund Mrázek (1897 – 1972) foto: Archiv Vojenského historického ústavuLidovky.cz

Hrdým partnerem rubriky Kalendář hrdinů je společnost Česká zbrojovka

Česká zbrojovka

Rodák z Oplocan u Přerova Raimund Mrázek (* 29. 8. 1897) studoval Vyšší průmyslovou školu v Brně, když jej c.k. monarchie v osmnácti letech zatáhla do krvavých jatek světové války. V červenci 1916 padl do ruského zajetí, kde se však spolu s kamarádem Heliodorem Píkou přihlásil do čs. legií, kde působil u dělostřeleckých jednotek. 

Do vlasti se vrátil až v květnu 1920 v hodnosti nadporučíka a v armádě již zůstal. Vystudoval prestižní Válečnou školu a osudné září 1938 jej zastihlo v hodnosti podplukovníka generálního štábu jako podnáčelníka štábu II. sboru.

Záběr na historickou Prahu
Generál Raimund Mrázek (1897 – 1972) sehrál v odboji zvláště významnou roli

Mnichov ani nacistická okupace jej nezlomily. Zapojil se do odboje, přežil se štěstím všechny čistky gestapa a v závěru války svými kontakty sehrál klíčovou roli při scelování vojenského odboje, inicioval tajný příjezd gen. Slunečka do Prahy a spolupráci mezi tehdy nejvýznamnějšími vojenskými skupinami „Bartoš“ a „Alex“.

Za povstání v Praze v květnu 1945 musel ustoupit z hořící budovy velitelství „Alex“ na Staroměstském náměstí probouranými sklepy a po válce přijal přes varování generála Heliodora Píky, že v Moskvě jsou „těžké podmínky“, funkci náčelníka Čs. vojenské mise v SSSR, ale již v prosinci 1946 byl odvolán. O legionáře, znalého bolševické proradnosti, Moskva na této funkci prostě nestála.

Nepohodlní

Když byl po únoru 1948 již jako generál ve funkci velitele dělostřelectva 1. oblasti vyhozen za armády, zapojil se do dalšího odboje a uvažoval dokonce i o osvobození svého uvězněného přítele generála Píky. Již v listopadu 1948 byl však se svými nejbližšími spolupracovníky zatčen a v únoru 1949 odsouzen k doživotnímu žaláři, který mu byl změněn na trest 25 let vězení.

Kalendář hrdinů banner na HP

Prošel komunistickými lágry v Ruzyni, Leopoldově a Mírově a domů se vrátil až v květnu 1960 na základě amnestie prezidenta republiky s podlomeným zdravím. Degradovaný generál zemřel v ústraní v Praze 11. srpna 1972.

Seriál Kalendář hrdinů vzniká ve spolupráci s VHÚ Praha
Autor: