Zůstal tedy, společně s dcerou Olgou, vneutrálním Švýcarsku. Navazoval a vylepšoval kontakty s českými a slovenskými krajany a dohodovými politiky, akademiky i žurnalisty. Především však jasně formuloval své politické představy. Za první jeho veřejné vystoupení proti Rakousku-Uhersku je považován projev při Husových oslavách v Curychu v červenci 1915, kde řekl: „Je naší povinností pro svobodu svého národa podniknouti vše, co je v naší moci.“
Edvard Beneš: tvůrce „československého zázraku“ |
Po příchodu blízkého spolupracovníka Edvarda Beneše do Paříže v září 1915 si Masaryk zvolil jako své sídlo Londýn. Atmosféra v Anglii, ovlivněná válečnou propagandou, byla vůči cizincům ostražitá. Ikdyž Masaryk vyměnil rakouský pas za srbský, byl podezřelý. Policii bylo totiž divné, že majitel srbského pasu je narozen na Moravě – a vyšetřovala jej. Masarykovo první ubytování v penzionu byl jeden skromně zařízený pokoj, k jehož výbavě patřila špatně topící plynová kamna. Masaryk tak často trpěl nachlazením. Do města jezdil podzemní drahou půl hodiny, ale ze zdravotních důvodů hodně chodil pěšky.
Na podzim začal přednášet na nově zřízené Škole slovanských studií při Londýnské univerzitě. V této době se postupně začal utvářet triumvirát Masaryk, Beneš, Štefánik. Právě oni nakonec stanuli v čele Česko-slovenské národní rady (ČSNR), vrcholného orgánu československého zahraničního odboje. O rok později se jim podařilo dosáhnout prvního úspěchu: 10.ledna 1917 vydaly dohodové státy nótu o svých válečných cílech, jež obsahuje větu o „osvobození Italů, Slovanů, Rumunů a Čechoslováků od cizí nadvlády“.
Masaryk se sice usídlil v Londýně, ale již od roku 1916 vážně přemýšlel, že odjede do Ruska. Carská ruská vláda měla sice k hnutí Čechů a Slováků určité sympatie, překážela jí ale prozápadní a liberální politická orientace ČSNR. Když počátkem března 1917 vypukla proticarská revoluce, začalo se Rusko Masarykovi jevit jako vhodná základna. V květnu proto – sbritským pasem na jméno Thomas Marsden – vyrazil lodí ze Skotska.
Alois Rašín: revolucionář ve službách kontinuity |
Jeho cílem bylo přesvědčit ruskou vládu kpodpoře zřízení československých dobrovolnických jednotek. Jenže slibný vývoj v Rusku bolševickým převratem vnoci ze 7. na 8. listopadu skončil asovětské Rusko uzavřelo 3. března 1918 v Brestu s Německem a Rakousko-Uherskem mírovou smlouva a vystoupilo z války. Masaryk proto Rusko 7. března opustil apřes Sibiř, Koreu, Japonsko a Kanadu odjel do USA.
Důležitý americký souhlas
V květnu 1918 zažil velkolepé přivítání krajany v Chicagu. Dne 30. května 1918 se pak sešel v Pittsburghu s představiteli českých a slovenských organizací. Vlivná Slovenská liga podmínila svou podporu myšlence společného státu tím, že Slovensko získá v novém státě atributy vlastní státnosti. Výsledkem byla dohoda, podle které má být příští stát republikou, ve které Slovensko získá úplnou autonomii. Masaryk také navázal kontakt s představitelem amerických Rusínů Hrihoryjem Žatkovičem, se nímž jednal o připojení Podkarpatské Rusi.
Důležité ale bylo setkání s prezidentem Woodrovem Wilsonem. Toho Masaryk potřeboval přesvědčit, že program pouhé autonomie národů Rakouska-Uherska, jak jej Wilson formuloval v bodě 10 svého programu rekonstrukce Evropy z8.ledna 1918, je již vývojem překonaný a jedinou cestou je úplná samostatnost.
