Hrdým partnerem rubriky Kalendář hrdinů je společnost Česká zbrojovka  |
Francouzský přístav proslavila záchrana Britského expedičního sboru v roce 1940, zachycená mimo jiné v oceňovaném válečném filmu Christophera Nolana (více čtěte zde).
V září 1944 však byla situace jiná. Na Hitlerův příkaz se ve městě opevnila silná německá posádka pod velením fanatického nacisty viceadmirála Friedricha Frisia odmítající kapitulaci. Její obléhání od počátku října vedla především Československá samostatná obrněná brigáda. Než na věži dunkerské katedrály zavlála 9. května 1945 československá vlajka, padlo nebo jinak přišlo o život na 200 našich vojáků.
Na frontě u Dunkerquu. Gustav Svoboda v letech 1944 a 1945 velel předsunuté dílně brigádních tankových dílen. Řídil mimo jiné i vyprošťování techniky v první linii, tomu se snažili v přístavu obklíčení Němci zamezit. Českoslovenští vojáci v šarvátce museli použít i kanon nepohyblivého tanku.
Vzhledem k nízkým početním stavům našich jednotek a obtížnému doplňování ztrát to nebyly ztráty nijak malé. Jedním z těch, kteří se domů nikdy nevrátili, byl také František Jaroš.
Příběhy Čechoslováků od Dunkerque |
Narodil se 23. listopadu 1911 v dnešním Háji u Duchcova. Pocházel z chudých poměrů a hned po splnění školní docházky začal pracovat. Dostával většinou jen těžkou manuální práci ve sklárnách, dolech nebo na stavbách silnic. V letech 1932–1933 vykonával prezenční vojenskou službu.
Po jejím skončení se uprostřed velké hospodářské krize, která jeho rodný kraj zasáhla zvlášť těžce, znovu jen s obtížemi protloukal. Od 20. let trampoval a měl blízko k politické levici. Po vypuknutí španělské občanské války se proto rozhodl odejít na pomoc republikánské armádě bojující proti Francovým vzbouřencům.
V listopadu 1937 odjel do Francie a odtud se dostal přes Pyreneje na Iberský poloostrov, kde vstoupil do mezinárodních brigád, v nichž pak bojoval až do začátku roku 1939. Spolu s dalšími se mu podařilo ustoupit zpět do Francie, kde byl internován. Zde jej také zastihl začátek války. Počátkem roku 1940 byl povolán do československé zahraniční armády v jihofrancouzském Agde.
Interbrigadista, na kterého minulý režim tak trochu zapomněl |
Po pádu Francie odjel se zbytky čs. jednotek do Velké Británie. Během cesty na lodi se jako obsluha protiletadlového kulometu podílel na sestřelení německého letadla. Po příjezdu na Britské ostrovy zůstal jako jeden z mála interbrigadistů v řadách čs. armády. Většina jeho bývalých spolubojovníků totiž v duchu paktu Molotov-Ribbentrop odmítla nadále bojovat proti nacismu a nechala se raději internovat.
Tank Sherman ze sestavy Československé samostatné obrněné brigády na frontě u severofrancouzského Dunkerku.
Jaroš v Británii dokonce absolvoval řadu kurzů, včetně výsadkového. Do Francie v létě 1944 odjížděl v hodnosti rotného jako příslušník ženijní roty Čs. samostatné obrněné brigády. Dne 21. listopadu 1944 zahynul spolu s vojínem Rudolfem Etzlerem během zneškodňování německé talířové miny nedaleko Loon-Plage. Posmrtně mu byl udělen Čs. válečný kříž 1939. Jeho ostatky jsou dnes pohřbené na čs. vojenském hřbitově La Targette u Arrasu.
