Bratři Reynkové prožili předválečné mládí střídavě v Čechách a ve Francii – léto na statku v Petrkově, zimu v Grenoblu. Když za války Němci statek rodině sebrali, nalezli azyl v rodině vydavatele Josefa Floriána ve Staré Říši. Za komunistického režimu jim byl statek zestátněn a celá rodina žila ve stísněných poměrech v jeho nepatrné části. Po listopadu 89 v Petrkově vždy vlídní bratři hostili stovky svých přátel a obdivovatelů.
Oba bratři zdědili po rodičích umělecký talent; vždy se však chovali neokázale a skromně. Pro širší veřejnost se stal Jiří známějším až poté, co vyšly jeho překlady francouzské literatury, zejména díla Henriho Pourrata (Poklady z Auvergne – 1994, O řeřavých očích – 1997, Kašpar z hor – 2001).
Za překlad knihy Kašpar z hor získal i literární ocenění. Kromě Pourrata přeložil i Román zajícův od Francise Jammese (2002). Po vzoru otce sám dělal autorskou grafiku a příležitostně píše krátké prózy. Komunisté mu umožnili vychodit pouze měšťanskou školu, mimořádného vzdělaní dosáhl celoživotním samostudiem: pověstné byly především jeho znalosti botanické.
