Odjet do Vatikánu, navštívit papeže Benedikta XIV., napsat o svém případu knihu, možná dvě, třeba o něm natočit i film a vydělat tak spoustu milionů. Takové jsou další plány atentátníka, který v roce 1981 několikrát vystřelil na tehdejší hlavu katolické církve Jana Pavla II. a který by měl být 18. ledna definitivně propuštěn z vězení.
O práva na jeho příběh je prý "obrovský zájem od Japonska po Kanadu", oznámil sám Mehmet Ali Agca v ručně psaném dopise, který poslal britskému listu The Sunday Times. Napsal také, že kromě různých dokumentů o něm chtějí natočit i celý film.
The Vatican Code
Agca se v listu přiznal, že za exkluzivní televizní interview požadoval dva miliony dolarů (36 milionů korun). Za sepsání dvou knih, z nichž by jedna byla autobiografie, chtěl pět milionů dolarů (90 milionů korun). Že má vše promyšleno, dokazuje také tím, že prý poslal dopis i Danu Brownovi, autorovi bestseleru The Da Vinci Code (Šifra mistra Leonarda).
Oznámil mu v něm, že jeho nová kniha se bude jmenovat The Vatican Code a po ní přijde i její zfilmování.
"Mám v plánu hlásat konec světa a sepsat PŘESNÉ EVANGELIUM..." píše Agca dál v dopise, ve kterém popisuje sám sebe jako člověka "zdravého a silného, a to jak fyzicky, tak psychicky". Chce prý hlavně zvěstovat "pravé křesťanství, takové, jaké ho Vatikán nikdy nepochopil".
Podle nakladatelů by jeho plán mohl být opravdu úspěšný. Okolo atentátu ze 13. května 1981 je prý stále mnoho otazníků. "Jeho paměti by opravdu mohly vzbudit zájem po celém světě. Ale jen tehdy, pokud přinese nakladatelům a čtenářům to, co chtějí: musí říct celý a pravdivý příběh s mnoha novými skutečnostmi," tvrdí Francesco Aliberti, jeden z předních italských nakladatelů.
Agcův nápad, jak na svém zločinu vydělat, ale vyvolal také velké rozhořčení, zvláště mezi věřícími Italy. "Je to morálně špatné. Agca je pouhý zločinec, vycvičený a zaplacený zabiják, který pracoval pro teroristickou organizaci," rozčiloval se italský senátor Paolo Guzzanti.
Přidal se k němu i jeden z římských prokurátorů, kteří atentát vyšetřovali, Ferdinando Imposimato. "Je děsivé a až absurdní, že mu za to lidé nabízejí peníze," řekl s tím, že teď může být atentátník v pokušení prohlašovat nepravdivé a pobuřující skutečnosti jen proto, aby získal víc peněz.
Milost na žádost Svatého otce
Turek Mehmet Ali Agca se na svobodu dostane po téměř třiceti letech. Jak prohlásil jeho právní zástupce Haci Ali Ozhan, z vězení by měl vyjít 18. ledna. Agca, člen zakázané extremistické skupiny "Šedí vlci", se společně se dvěma Bulhary pokusil o vraždu papeže Jana Pavla II. na Svatopetrském náměstí v květnu 1981.
Na místě byl zadržen policií. V římském vězení ho jen o dva roky později navštívil papež a odpustil mu. "Hovořil jsem s ním jako s bratrem, kterému jsem odpustil a který se těší mé důvěře," prohlásil tehdy Jan Pavel II. O čem přesně si ale povídali, ani jeden z nich nikdy neprozradil.
Hlavně na žádost samotného Svatého otce byla Agcovi v roce 2000 udělena amnestie. Poté byl převezen do Turecka, kde byl znovu uvězněn. Tentokrát za vraždu novináře a dvě bankovní přepadení spáchaná v sedmdesátých letech.
V současnosti je prý jeho největším přáním odjet do Říma, navštívit papeže Benedikta XVI., být pokřtěn a pomodlit se u hrobky Jana Pavla II. Svou lítost nad pokusem o jeho vraždu projevil i v interview z roku 2000. "Znovu už bych to neudělal. Vůči papežovi necítím žádnou nenávist. Jediné, co cítím, je trápení nad tím, co se stalo," řekl.
