Čtvrtek 18. července 2024, svátek má Drahomíra
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Lidé

V maturitním ročníku jsem utekl z domova. Žil jsem ve zkušebně jako „bezďák“, vzpomíná Mirai Navrátil

Mirai Navrátil | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Premium Rozhovor
Co udělá, až na podzim odehraje dva megakoncerty v O2 areně? Zase pojede zpívat a hrát. Muzikanta Miraie Navrátila totiž nebaví polevovat v dobře našlápnuté hudební dráze. Kam jezdí populární frontman psát nové hity? A proč mu vadí gothaj s rohlíkem?

Celý článek jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit

Kamkoli se hne, vyvolává jeho přítomnost významné pohledy a šuškání. Jméno Mirai totiž dobře zná starší pán pracující na recepci i mladé slečny usrkávající v kavárně limonádu. Muzikant v zářivě žluté džísce rozdává úsměvy, přestože ho dnes bolí záda. Doplatil prý na to, že vše dělá na dřeň svých sil. Namísto fňukání je ale spokojený. A když vejde do tmavého fotoateliéru, pustí si z mobilu do úplného ticha zvuky zpívajících ptáků. Autor hitu Básně vypráví o potížích a změnách, které mu přináší oslava kulatin začínajících trojkou, i o svém frackovství či druhém životě, v němž by se rád věnoval právu a žil v rodném Japonsku.

Před vystoupením se vždycky rozcvičuji. Dám si padesát kliků a padesát dřepů, abych se nabudil. Kdysi jsem si k tomu pomáhal třemi panáky, ale musel jsem si najít jinou cestu, protože o víkendu máme i pět koncertů.

„Dneska mám narozeniny. Neptej se, kolik mi je. Všichni kámoši mají rodiny a už je vlastně neznám. Ale já jsem zpomalenej,“ zpíváte v písničce Narozeniny, kterou jste vydal loni. Napsal byste ji ke svým třicetinám, které jste právě oslavil, jinak?
Všechno to platí i dnes. Vůbec to ale není kritika. Jen v muzice žijeme trochu jiný život, než jaký mají lidi s normálnějším zaměstnáním. Kvůli koncertům většinou pracujeme o víkendech a kámoše moc nevidíme, protože ti pracují přes týden. Možná to ale tak obecně je. Lidi k sobě mají blíž na škole, kdy žijí komunitní život mnohem intenzivněji. A jak stárneme, tak se vzdalujeme, přirozeně si najdeme náhradní rodinu, tu opravdovou. Máme děti, které jsou naší prioritou, což je naprosto správné a chci to tak jednou taky mít. Akorát mě od toho můj životní styl zatím vzdaluje, přibrzďuje mě. Proto to slovo zpomalenej.

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

89
Předplatit
Můžete kdykoliv zrušit

Roční

890
Předplatit
Ušetříte 178 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Dvouleté

1 690
Předplatit
Ušetříte 446 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu Lidovky.cz, iDNES.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se