Lidovky.cz: Proč jste se rozhodl z Reflexu po dvaceti letech odejít?
Musím zdůraznit, že mi nejvíce vadí míra bulvarizace a změny, kterými Reflex prochází a které šéfredaktor Pavel Šafr zavedl. Hlavním důvodem byl ale nezájem o fotoreportáže. Aby to ale nebylo špatně pochopeno. S návrhem o rozvázání pracovního poměru dohodou za mnou v úterý přišel právě Pavel Šafr.
Lidovky.cz: Nezájem o fotoreportáže?
Pan Šafr mi řekl, že doba se změnila a že v současném Reflexu není prostor pro takové fotoreportáže, které jsem dělal dříve. Vyvrcholilo to tím, že když jsem se nedávno vrátil z Filipín, kam mě poslal, vyšla z toho jen dvojstrana.
Lidovky.cz: Pavel Šafr tvrdí, že o spolupráci s vámi stojí a že se bude snažit, abyste zůstal..
Osobně nevidím cestu spolupráce. Samozřejmě mi pan Šafr udělal nabídku. Ale přeci jen - jsem v Reflexu dvacet let. Pan Šafr si protiřečí. Řekne, že podoba fotoreportáží už nikdy nebude taková, jaká bývala. Na druhou stranu mi nabízí spolupráci na fotoreportážích. Vidím to dost skepticky.
Lidovky.cz: Plánujete, kam byste šel jinam?
Zatím neplánuji nic, je to čerstvé rozhodnutí. na Twitter a na Facebook jsem to dal z toho důvodu, že se v Praze nic neutají, a nechtěl jsem, aby mi pořád někdo telefonoval.
Lidovky.cz: Končit někde po dvaceti letech musí být těžké. Bylo to náhlé rozhodnutí?
Mrzí mě to. Byl jsem tam zaměstnán dlouho. Určité změny mi ale vadily již delší dobu, nepřišlo to ze dne na den. Filipíny byla jen poslední kapka. Byla to nákladná cesta, člověk je vyčerpaný, jak fyzicky, tak psychicky, a vyjde z toho dvojstrana. Dříve vycházely obrovské fotoreportáže, což bylo pochopitelné i z toho důvodu, kolik člověk do cesty investoval. Kdyby ty fotografie byly špatné, tak to chápu, to je jasné. Ale bylo mi řečeno, že na víc fotografií není prostor.
