Velká výstava ve Valdštejnské jízdárně. Toyen je stále aktuální, říká kurátorka Národní galerie

Proč uvádíte výstavu o Toyen pod názvem Snící rebelka?
Hodí se to k ní. Celou generaci umělců, která měla blízko k surrealismu, sen velice zajímal a inspiroval. Zároveň byla nezávislou bytostí, proto ta rebelka. Už jako velmi mladá odešla z rodiny a pohybovala se v anarchistických kruzích. Zřekla se civilního jména Marie Čermínová, zvolila si pseudonym Toyen, aby se zbavila koncovky -ová, aby nebyla ničí: ani dcera, ani žena. Odmítala předem očekávatelné role, zavrhla vše, co se u tehdejších žen předpokládalo. Její svobodomyslnost se projevovala i v tom, jak od mládí odvážně tvořila. Třeba její obraz Polštář, který namalovala v devatenácti letech, je erotickou scénou z nevěstince. Svobodomyslnost Toyen někdy vede k dezinterpretacím, že byla transgender a podobně. Nic o tom nevíme. Nebyla ani feministkou, byla sama za sebe, i když samozřejmě s respektem ke každému. Proto nám přišlo, že Snící rebelka ji vystihuje.