Mimo scénáře proslul tento sympatický brunet, jenž se do každé práce pouští s puntičkářskou snahou o dokonalost, též vysoce vyvinutým smyslem pro čest a spravedlnost.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Když je někdo slušný, statečný, otevřený, svobodný, nekrade, nelže, nemachruje, není hajzl, je hodný, má talent, snaží se chápat souvislosti, bojuje se svým egem, má potřebu komunikovat, je to pro mě neobyčejný zážitek," vyznal se Vetchý před rokem v rozhovoru pro Magazín Práva. Jinak ale Vetchý jen zřídka poskytuje interview. "Jedinou jistotou, že to, co říkám, nebude zkreslené, je pro mě interaktivní komunikace. I za cenu, že můžu říkat blbosti," vysvětlil Vetchý.
K jeho nejnovějším filmům patří Hřebejkovo drama Nevinnost, thriller Vendeta či komedie Okresní přebor - Poslední zápas Pepika Hnátka, natočený podle úspěšného televizního seriálu z fotbalového prostředí, který Vetchému vysloužil diváckou cenu Týtý za rok 2010. Sám Vetchý je veliký sportovec, vedle fotbalu i dalších kolektivních sportů má rád bojová umění, zejména judo, které aktivně provozoval přes 20 let.
Ondřej Vetchý se narodil v Jihlavě a v roce 1984 dokončil konzervatoř v Praze. Po třech sezónách v Ústí nad Labem a dvou v Divadle E. F. Buriana v Praze zakotvil v pražském Činoherním klubu, kde působí dodnes. "Vím, že tohle divadlo má taky duši. Je utkaná z osudů lidí, z jejich invence, kamarádství, lásky, ambicí, proher, zášti a zrady. Nevím, jak dlouho se naše cesty budou ještě protínat, ale vím, že roky, které jsem tu prožil, byly strašně bohaté a krásné," vyznal se před lety Vetchý.
V současnosti ho diváci v Činoherním klubu mohou shlédnout ve hrách Léda (Manželskonemanželská povídka), Ptákovina, Pan Polštář, Impresário ze Smyrny či v psychologické crazykomedii Ladislava Smočka Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho, kterou má Činoherní klub na repertoáru již 22 let.
Před kamerou debutoval Vetchý v roce 1978 v komedii pro mládež Leť, ptáku, leť!, v níž ale vystupoval jen jako "křoví". Od druhé poloviny osmdesátých let si na plátně i obrazovce získával stále větší prostor (mimo jiné Sestřičky, Láska z pasáže či pohádka S čerty nejsou žerty). V roce 1987 si vysloužil uznání diváků i kritiky, včetně nominace na evropskou cenu Felix, hlavní rolí v psychologickém dramatu Dům pro dva.
PŘEČTĚTE SI: |
Po sametové revoluci, v níž se rovněž veřejně angažoval, se brzy stal jedním z nejobsazovanějších českých herců. Za pět filmových rolí byl také nominován na Českého lva (Golet v údolí, Kolja, Báječná léta pod psa, Tmavomodrý svět a Vendeta). V seriálech moc nehraje, ale divácky oblíbený byl jeho novinář Kadlec v seriálu Místo nahoře a Místo v životě. Úspěšná byla i krimi série Eden, v níž si zahrál po boku Jana Potměšila.
Své povolání bere otec dvou dcer Vetchý spíše jako prostředek a cestu. "...díky své profesi jsem potkal tolik kvalitních lidí. Lidí, kteří jsou mi blízcí, kteří mě obohacují, se kterými mám potřebu komunikovat a trávit čas. Hraní samo je jen cena, kterou platím za to, že s nimi mohu být," říká Vetchý, který ale zároveň cítí povinnost, aby diváci byli spokojeni.
