„Jarka Nohavicu mám velice rád a aniž bych cokoliv naznačoval, protože jak se říká v Cimrmanovi, my nesmíme ani naznačovat, možná se s ním potkám 28. října,“ uvedl Zeman během úterního setkání s obyvateli na náměstí ve Šternberku. Právě v den vzniku samostatného Československa prezident republiky tradičně uděluje státní vyznamenání.
HUDEBNÍ GLOSÁŘ: Směřuje opravdu Jaromír Nohavica do TV Šlágr? |
Nohavica si získal četné příznivce už během totality, kdy se jeho tvorba šířila převážně formou amatérských nahrávek. Zpíval vlastní písně i texty ruských básníků Bulata Okudžavy či Vladimíra Vysockého. První velké album, nazvané Darmoděj, vydal v roce 1988, popularitu si dokázal udržet i po revoluci, kdy vydal řadu úspěšných alb. Stínem Nohavicova hvězdného období bylo zveřejnění informací o jeho spolupráci s komunistickou Státní bezpečností v 80. letech. Nohavica na své internetové stránce styky s StB připustil, vyloučil však, že by udával lidi. Podle tisku StB na Nohavicu tvrdě tlačila a vydírala ho hrozbou vězení za pobuřování.
Během Zemanova působení v čele státu vyvolal jeho výběr oceněných osobností i pozvaných hostů na slavnostní ceremoniál na Hradě několik kontroverzí. Například v roce 2015 pravicová opozice kritizovala udělení státního vyznamenání Miroslavu Tomanovi, bývalému ministru zemědělství v předlistopadové komunistické vládě Lubomíra Štrougala.
Loni se hodně diskutovalo o případu pamětníka holokaustu Jiřího Bradyho, strýce lidoveckého ministra kultury Daniela Hermana. Brady uvedl, že byl nejprve Hradem informován o udělení vyznamenání a poté, co se Herman sešel s dalajlamou, už na seznamu vyznamenaných nebyl.
