V roce 2017 ho prezident Miloš Zeman povýšil do hodnosti brigádního generála. Pohřeb s vojenskými poctami se bude konat v pondělí 21. prosince v Litoměřicích v rodinném kruhu.
Válečný veterán vrátil Zemanovi pamětní list, prezident podle něj jedná vlastizrádně |
„Včera (v úterý) večer zemřel ve věku 95 let brigádní generál ve výslužbě Václav Kuchynka, veterán bojů na východní frontě a místopředseda Československé obce legionářské. Čest jeho památce!“ uvedl Metnar.
Včera večer zemřel ve věku 95 let brigádní generál v.v. Václav Kuchyňka, veterán bojů na východní frontě a místopředseda Československé obce legionářské. Čest jeho památce! pic.twitter.com/smOyRHIYb2
— Lubomír Metnar (@metnarl) December 16, 2020
Ministerstvo obrany na svém webu s odkazem na projekt Paměť národa uvedlo, že se Kuchynka narodil 13. září 1925 v malé vesničce Český Závidov u východní hranice tehdy polské západní Volyně do zemědělské rodiny. Za nacistické okupace této oblasti se Kuchynka podílel na činnosti závidovské odnože odbojové organizace volyňských Čechů Blaník.
Sir Moore. Alžběta II. povýšila 100letého veterána, který vybral během pandemie přes miliardu korun, na rytíře |
Na jaře 1944 vstoupil do 1. československého armádního sboru. Podle Viktora Šinkovce, vedoucího Projektu péče o válečné veterány, absolvoval nároční výcvik parašutisty. „Kvůli malárii ale musel opustit rotu zvláštního určení, která ho připravovala k diverzním úkolům, a křest ohněm tak prodělal během bojů na Dukle v řadách 3. československé pěší brigády u obcí Machnowka a Wrocanka,“ uvedl Šinkovec v tiskové zprávě Československé obce legionářské (ČsOL).
Ministerstvo obrany uvedlo, že při bojích v Karpatech se v bezvýchodné situaci ukryl v bahně pod dřevenou lávkou, kterou následně přejel německý tank. „Přes zborcení lávky pod vahou tanku jako zázrakem vyvázl s lehkými zraněními,“ uvedlo ministerstvo. Kuchynka se podle ČsOL jako radista účastnil celého karpatsko-dukelského tažení i následného osvobozování Československa. Během války byl několikrát lehce raněn.
Po válce se usadil v obci Polepy na Litoměřicku, pracoval na vlastním hospodářství a později v místním JZD. Po roce 1989 aktivně působil v Československé obci legionářské a v Českém svazu bojovníků za svobodu. Obdržel řadu vysokých vojenských vyznamenání.
„Václav byl i přes svůj vysoký věk velmi aktivním mužem. Svou práci pro ČsOL bral jako poslání, chtěl nastupujícím generacím předávat svá svědectví a poučení z hrůz, které během druhé světové války on a jeho rodina prožili,“ uvedl Šinkovec. Vzpomínkových akcí se podle něj účastnil prakticky do poslední chvíle. Poslední rok pobýval v domově pro válečné veterány Vlčí mák v Ústřední vojenské nemocnici v Praze.
Pohřeb se podle ČsOL bude konat s vojenskými poctami v rodinném kruhu v pondělí v Litoměřicích. Rodina bude muset splnit platná protiepidemická nařízení, která se týkají i pohřbů.
Podle údajů ministerstva obrany má Česká republika v současné době asi 240 válečných veteránů z druhé světové války.
