Dvořáček se narodil 18. ledna 1928 v Kostelci nad Orlicí. Po gymnáziu nestoupil na elitní Leteckou vojenskou akademii do Hradce Králové.
Po komunistickém puči v roce 1948 byl s dalšími pětadevadesáti prodemokratickými spolužáky a instruktory, kteří většinou v období druhé světové války sloužikli v britském RAF, z akademie vyloučen. Dvaadvacet z nich uprchlo za hranice a jednadvacet jich bylo uvězněno na dlouhá léta do komunistických lágrů a kriminálů.
ČTĚTE TAKÉ: |
Dvořáček se rozhodl odejít před hrozící perzekucí na Západ. V německém uprchlickém táboře jej legendární přednosta exilového vojenského zpravodajství generál František Moravec naverboval k odboji v komunistickém Československu.
Během druhé kurýrní mise, v polovině března 1950, byl Dvořáček zatčen. Ze dvou nalezených archivních dokumentů (policejního záznamu o zatčení a záznamu přednášky "O obraně země proti vnitřním i vnějším nepřátelům" někdejšího náměstka ministra národní bezpečnosti Jaroslava Jermana z roku 1952) vyplývá, že mužův pobyt na pražských studentských kolejích oznámil na polici mladý stalinista a později známý spisovatel Milan Kundera.
Ten dnes jakoukoliv spojitost s jeho případem odmítá. Zatčený Dvořáček byl tvrdě vyslýchán a následně souzen „z pokusu zničit a rozvrátit lidově-demokratické zřízení“. Navrhovaný trest smrti mu byl změněn na 22 let vězení. Následujících 14 let strávil v komunistických věznicích a pracovních táborech, nejdéle v uranových dolech pracovního tábora Vojna.
Krátce po sovětské okupaci Československa v roce 1968 opustil Miroslav Dvořáček svou vlast podruhé a natrvalo. Od roku 1975 žil ve švédském Göteborgu.
