Čtvrtek 20. ledna 2022, svátek má Ilona
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Zemřel komunista Miroslav Štěpán, bývalý člen ÚV KSČ

Magazín

  13:06aktualizováno  14:36
PRAHA - Ve věku nedožitých 69 let po krátké těžké nemoci zemřel bývalý člen ÚV KSČ a vedoucí tajemník pražské KSČ Miroslav Štěpán. ČTK to potvrdil zdroj blízký rodině s tím, že Štěpán byl začátkem roku hospitalizován a zhruba před dvěma týdny propuštěn.

Miroslav Štěpán na snímku ze 14. listopadu 2013 při křtu svojí knihy "Můj život v sametu aneb zrada přišla z Kremlu". foto: ČTK

Dlouholetý komunistický funkcionář se v roce 1988 stal členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa a členem předsednictva ÚV KSČ.

Při listopadové revoluci v roce 1989 se nechvalně proslavil projevem v pražské továrně ČKD, kde označil demonstranty za děti a po pobouření dělníků musel projev předčasně ukončit.

Soudruh Štěpán v areálu ČKD Praha vypískán dělníky (23.11.1989)

Koncem listopadu 1989 musel Štěpán rezignovat na své funkce, začátkem prosince pak i na poslanecký mandát ve Federálním shromáždění.

V roce 1990 byl pak odsouzen ke dvěma a půl letům vězení za to, že dal v říjnu 1988 pokyn použít proti účastníkům protirežimní demonstrace vodní děla a granáty se slzným plynem. Po odpykání poloviny trestu byl propuštěn.

Štěpán se pak dál věnoval politice, s Komunistickou stranou Čech a Moravy se ale rozešel. Založil vlastní komunistickou stranu. Neúspěšně kandidoval do Senátu. Věnoval se i podnikání a snažil se i psát. Vyšla mu knížka Můj život v sametu aneb Zrada přichází z Kremlu či Zpověď vězně sametové revoluce.

Miroslav Štěpán patřil k negativním postavám listopadu 1989

  • Komunistický funkcionář Miroslav Štěpán byl v listopadu 1989 jedním z nejviditelnějších symbolů moci, kterou svrhla sametová revoluce. Jako tehdejší předseda pražského městského výboru KSČ se koncem 80. let podílel na represích proti protirežimních demonstrantům, jako jeden z mála byl za to potrestán. Po propuštění z vězení podnikal a marně se pokoušel znovu prosadit v politice v čele vlastní strany.
  • Štěpán stanul v čele pražských komunistů v dubnu 1988, kdy se zároveň stal jedním ze členů Ústředního výboru KSČ. Patřil k zastáncům tvrdšího přístupu k sílícím opozičním skupinám, což dával najevo i veřejně. "Republiku si rozvracet nedáme," vyslovil například v říjnu 1988 při oficiálních oslavách 80. výročí vzniku Československa varování lidem, kteří se chystali na režimem nepovolené demonstrace. Během nich tehdejší Veřejná bezpečnost zasáhla v Praze velmi brutálně.
  • Bezprostředně po událostech na Národní třídě se Štěpán obhajoval postup komunistického vedení. Na jeho slova o tom, že patnáctileté děti nebudou rozhodovat o odchodu vlády a prezidenta, ale dělníci na setkání v ČKD reagovali pískotem a slogan "Na Štěpána bez Štěpána" se stal jedním z nejznámějších hesel listopadové revoluce. Dříve nejmocnější muž hlavního města nakonec 25. listopadu 1989 rezignoval na stranické funkce. Pouhý měsíc poté se pak ocitl ve vazbě.
  • Miroslav Štěpán byl původně stíhán kvůli své roli při potlačení demonstrace 17. listopadu 1989 či příkazu vyvážet účastníky Palachova týdne z ledna 1989 daleko za Prahu. Soudy jej ale nakonec potrestaly za zneužití pravomoci veřejného činitele kvůli pokynu k zásahu proti demonstrantům 28. října 1988. Původně mu soud v červenci 1990 vyměřil čtyři roky vězení, odvolací Městský soud v Praze ale trest snížil na dva a půl roku. Z vězení byl Štěpán podmínečně propuštěn v říjnu 1991.
  • Komunistické myšlenky Miroslav Štěpán nikdy neopustil, přestože jej "rodná strana" dvakrát vyloučila. Poprvé musel opustit řady KSČ 7. prosince 1989, v září 1992 se nicméně stal členem následovnické Komunistické strany Čech a Moravy. Vydržel v ní ovšem pouze necelý rok. Ve straně vedl konzervativní platformu "Za socialismus v KSČM", kvůli údajnému porušování stanov jej ale v březnu 1993 vyloučili, exkomunikaci potvrdil i sjezd KSČM v červnu 1993.
  • V polovině 90. let Štěpán založil a vedl politický subjekt, který působil pod názvy Komunistická strana Československa a Strana československých komunistů. S touto ultralevicovou stranou kandidoval do Parlamentu, ve sněmovních ani senátních volbách ale neuspěl. Ve straně Štěpán spolupracoval mimo jiné s bývalým agentem StB Ludvíkem Zifčák, který sehrál mrtvého studenta na Národní třídě, po roce 2000 se spolu nepohodli. V poslední dekádě se pak Štěpán z veřejného života stáhl.
  • Aktivní politice přitom věnoval rodák z Loun (narodil se 5. srpna 1945) celou předlistopadovou kariéru. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou a získal titul kandidáta věd na VŠE, kromě krátkého působení ve Výzkumném ústavu zemědělské techniky (1968-1969) ale pracoval jen jako funkcionář. V KSČ byl od svých 20 let a na počátku normalizace začal zvolna stoupat vzhůru. Řadu let Štěpán například působil ve vedení Socialistického svazu mládeže, mj. vedl pražskou organizaci (1974-1977).
  • Od roku 1976 byl 13 let poslancem, nejprve České národní rady a od roku 1981 Federálního shromáždění, devět let také vedl Mezinárodní svaz studentstva (1977-1986). Vrchol Štěpánovy kariéry přišel po roce 1986, kdy se dostal do nejužšího vedení pražské městské organizace KSČ. Kontakty, které získal během let na špičce komunistické hierarchie, dokázal Miroslav Štěpán využít i po svém pádu. Podnikal v ekonomickém poradenství a stále měl dobré kontakty v Rusku.
Autoři: ,

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!