„Byl to virtuózní skladatel a klavírní šéf spolku Šanson - věc veřejná, který byl založen měsíc po smrti Jana Palacha s tím, že by se Československo mělo bránit proti sovětské okupaci alespoň na kulturní frontě,“ uvedl Petránek.
Světoví státníci truchlí nad smrtí Elieho Wiesela |
Milan Jíra narozený 7. dubna 1935 v Praze se jako skladatel uplatnil nejen coby autor scénické a vážné hudby, ale i jako skladatel hudby populární, zejména šansonové.
Vystupoval pravidelně jako klavírista, moderátor a občasný zpěvák na koncertech sdružení Šanson - věc veřejná. Složil několik desítek opusů z oblasti vážné hudby, přibližně stovku šansonů v interpretaci zejména Aleny Havlíčkové a Ljuby Hermanové, ale též Rudolfa Pellara, Jana Faltýnka a dalších. K hlavním textařům Jírových písní patřili Ivo Štuka, Petránek a Jaroslav Jakoubek.
Jíra byl činný i publicisticky v Hudebních rozhledech, také napsal předmluvu k publikaci Variace. Vytvořil také okolo dvou set scénických skladeb pro divadlo.
Vzdělání získal na pražské konzervatoři a hudební fakultě Akademie múzických umění, doplnil je postgraduálním studiem estetiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Působil jako operní korepetitor v Armádní opeře a Národním divadle, hudební vedoucí kabaretní skupiny Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého, hudební redaktor v Československém rozhlasu, pedagog Lidové konzervatoře (dnes Konzervatoř Jaroslava Ježka) a pražské konzervatoře. V letech 1997 až 2003 byl předsedou Společnosti českých skladatelů.
