Informoval o tom mluvčí opery ND Juraj Gerbery. Zítek získal renomé především kultivovaností pěveckého projevu, který uplatnil jako vynikající představitel smetanovských postav. Byl nezapomenutelným Kalinou v Tajemství, Přemyslem v Libuši, Vladislavem v Daliborovi nebo Vokem Vítkovicem v Čertově stěně. Ze světového repertoáru vynikl zejména jako Mozartův Don Giovanni a hrabě Almaviva ve Figarově svatbě, Čajkovského Evžen Oněgin, Verdiho Rigoletto a Macbeth nebo Pucciniho Scarpia v Tosce.
Uznávaný pěvec se narodil 24. března 1932 v Tisé u Ústí nad Labem. Zpěv studoval soukromě mimo jiné u sólistů Národního divadla Miloše Linky a Zdeňka Otavy. V letech 1952 až 1955 působil jako člen Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého, poté jako člen sboru Národního divadla a jako sólista na oblastních scénách v Ostravě a v Ústí nad Labem, kde si postupně vybudoval svůj široký repertoár.
Thálie za celoživotní mistrovství
Angažmá v Národním divadle jako sólista přijal v roce 1969. Na české první scéně působil 25 let a stal se jedním z největších barytonistů, kteří zde kdy vystupovali. Svědčí o tom řada představení, ale i významná diskografie a dlouholetá pedagogická činnost.
Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v opeře dostal Václav Zítek v roce 2008. Jak se tehdy svěřil, očekával ji už při svých sedmdesátinách. "To bych ještě dokázal vyjít si pro ni po schodech a pěkně poděkovat," uvedl pěvec, který prestižní pohár přebíral v kolečkovém křesle. Od té doby byl prý smířen s tím, že ocenění na něj nevyjde. Důvod spatřoval například v tom, že v roce 1985 dostal titul národního umělce a čtyři roky předtím státní cenu.
"Ovšem tyhle ceny jsem si vyzpíval; například jako jediný jsem na desky nazpíval všechny smetanovské role. Tehdy jsem získal i cenu Grammy za nejlepší operní nahrávku roku - Janáčkovu operu Z mrtvého domu, kde jsem měl roli Šiškova," uvedl.
Na současném jevišti Zítkovi vadily nesmyslné aktualizace klasiky a také to, že se mnozí snaží "dělat umění", ale chybí jim to základní - řemeslo. "Krása melodie a slova jako by ustupovaly do pozadí," řekl tehdy.
Zítek účinkoval na české první scéně až do roku 1990, než ho zradilo zdraví. V Praze vytvořil desítky významných rolí a představil se na mnoha koncertech. Vystupoval i po Evropě, v Japonsku a USA, vyučoval na pražské a pardubické konzervatoři a od roku 1977 byl externím pedagogem na Hudební fakultě Akademie múzických umění. Odborníci oceňovali jeho lyrický baryton s velkým tónovým rozsahem i vynikající herecký projev.
