130 let
Umberto Eco na snímku v roce 2010 při představování románu Pražský hřbitov.

Umberto Eco na snímku v roce 2010 při představování románu Pražský hřbitov. | foto: Reuters

Aktualizováno

Zemřel světoznámý Umberto Eco. Autor Jména růže bojoval s rakovinou

Lidé
  •   1:31aktualizováno  11:29
ŘÍM - Ve věku 84 let zemřel italský spisovatel Umberto Eco. O jeho pátečním úmrtí informovala italská média s odvoláním na spisovatelovu rodinu. Eco se proslavil hned svým prvním románem Jméno růže, podle kterého byl později natočen známý film se Seanem Connerym v hlavní roli.

Na smrt jednoho z nejváženějších mužů literatury dnes reagoval italský premiér Matteo Renzi. „Byl příkladem pozoruhodného evropského intelektuála, spojovala se v něm jedinečná inteligence s neúnavnou schopností předjímat budoucnost. Je to velká ztráta pro kulturu, která bude postrádat jeho psaní, jeho hlas, jasné a živé myšlení, jeho lidskost,“ řekl Renzi.

Chtěl předvést, jak moc manipuluje s lidmi, říká o Ecově posledním románu překladatelka

Režisér Annaud Eca označil za svého „nejbližšího přítele“. „Umberto byl člověk, jehož jsem velmi obdivoval a s nímž jsem sdílel radost ze života. Byl to neobyčejně vzdělaný muž milující veselý život. Bavil se vším, byl plný radosti. Byl směsicí vědce a člověka, který se uměl smát a dobře jíst. Měl mimořádnou paměť, všechno si pamatoval. Přečetl si stránku a pak vám ji bez chyby přeříkal. Byl také politicky angažovaný, hrozně naštvaný na (bývalého italského premiéra) Silvia Berlusconiho,“ řekl Annaud v rozhovoru s rozhlasovou stanicí France Info. Eco se v prosinci rozešel s vydavatelstvím Bompiani, když je koupil dům Berlusconiho vydavatelský dům Mondadori. Levicově orientovaný Eco podle italského tisku odmítal představu, že by jeho dílo mohl vydávat Berlusconi.

Eco, který proslul nejen jako spisovatel, ale také jako filozof a jazykovědec, zemřel ve svém domově v pátek kolem 22:30 SEČ, oznámila rodina. Spisovatel dlouhou dobu bojoval s rakovinou, uvedla agentura AFP.

Sean Connery a Christian Slater v nezapomenutelném filmu Jméno růže.

Kromě románu Jméno růže z roku 1980 se mezinárodními bestsellery staly i další Ecovy romány Foucaultovo kyvadlo, Ostrov včerejšího dne, Baudolino, Tajemný plamen královny Loany a Pražský hřbitov. Jako poslední vyšel loni jeho román Nulté číslo. Všechny byly přeloženy mimo jiné do češtiny.

Některé věci mě štvaly, vysvětluje Umberto Eco, proč přepsal Jméno růže

Jméno růže vyšlo, když bylo Ecovi 48 let. Do té doby byl znám pouze v univerzitních kruzích hlavně coby autor odborných studií o sémiotice, již jednou definoval jako „filozofii jazyka“.

Po vydání Jména růže se rázem stal mezinárodní celebritou a zaskočen byl nejen on, ale také literární kritici, napsal britský list Independent. Ve světě se prodalo 14 milionů výtisků tohoto díla, Eco získal několik mezinárodních literárních cen a byl nesčetněkrát dotazován na podstatu tohoto úspěchu. Připisoval jej podobnosti osudů sdílených lidmi ve 14. století, kdy se román odehrává, a na konci století dvacátého. „Myslím si, že čtenáři vidí ty kořeny, uvědomují si, že vše, co existovalo tehdy - od bank a inflační spirály po pálení knihoven - existuje i dnes,“ řekl v jednom rozhovoru. Postupně ale ztrácel trpělivost odpovídat stále na dotazy ke Jménu růže. „Nemohu strávit zbytek života povídáním o knize, kterou jsem nechal za sebou před pěti lety,“ postěžoval si kdysi.

zdroj: www.youtube.com

Eco publikoval i řadu odborných děl. Již v roce 1962 vydal literární manifest postmoderny, esej Otevřené dílo, v němž vyšel z předpokladu, že význam není v samotném textu ani v samotném čtenáři, ale pouze a jedině v jejich vzájemném střetnutí.

Eco se narodil 5. ledna 1932 v severoitalské Alessandrii a vystudoval středověkou filozofii a literaturu na Turínské univerzitě. O psaní románů tvrdil, že je to pro něj jen zaměstnání na částečný úvazek. „Jsem filozof; romány píšu pouze o víkendech,“ citoval Eca deník The Guardian.

Štěstím vždy rozumíme osobní štěstí, kritizuje Umberto Eco

Loni v rozhovoru s britským deníkem The Guardian prohlásil: „Nevím, co čtenář očekává. Myslím si, že (královna romantiky) Barbara Cartlandová píše to, co čtenář očekává. Já se domnívám, že by autor měl psát to, co čtenář nečeká. Nejde o to se ptát, co potřebují, ale změnit je... vytvořit takového čtenáře, kterého pro svůj příběh chcete.“

Jeho otec pracoval jako účetní v továrně na výrobu železných van a přál si, aby se ze syna stal právník. Eca však lákala filozofie a za studií v Turíně ho pak fascinoval svět středověku. Zdrženlivost svého rodného kraje považoval za zdroj své „vize světa, k níž patří skepticismus a odpor k rétorice, jak říkal.

Odjakživa měl rád příběhy a už v dospívání psal romány a komiksy. „Byl jsem perfekcionista a chtěl jsem, aby vypadaly, jako by byly tištěné. Psal jsem je proto tiskacími písmeny, dělal úvodní strany, obsah, ilustrace. Bylo to tak vysilující, že jsem nic nedokončil. Tehdy jsem byl velký spisovatel nedokončených mistrovských děl,“ řekl v rozhovoru v roce 1988.

Vizitka spisovatele, vědce a filozofa Umberta Eca

  • Umberto Eco patřil k nejznámějším spisovatelům světa. Před rokem 1980 ho ale znali jen literární vědci. Vyhlášený sémiolog, ceněný teoretik středověku, filozofický polyhistor a italský vysokoškolský profesor se proslavil hned svým prvním románem Jméno růže (1980), který je díky mixu sémiotiky (nauky o symbolech), analýzy bible, medievalistiky a detektivní zápletky považován za předchůdce mysteriózních thrillerů.
  • Knihy z roku 1980 se prodalo na 11 milionů kusů; Eco za ni dostal řadu cen a podle románu byl natočen známý film se Seanem Connerym v hlavní roli. Eco začal toto dílo plné náznaků a podobenství psát v březnu 1978, kdy si údajně posteskl, že si připadá jako otrávený mnich.
  • Dalším románem byla ironická analýza různých spikleneckých teorií Foucaultovo kyvadlo (1988), následoval Ostrov včerejšího dne (1994), Baudolino (2000), Tajemný plamen královny Loany (2004), Pražský hřbitov (2010) a Nulté číslo (2015).
  • V Praze byl Eco dvakrát, poprvé v srpnových dnech roku 1968 (zmínka o tehdejší okupaci se objevila na první stránce románu Jméno růže) a podruhé v říjnu 2000, kdy v Praze převzal Cenu Nadace Vize 97.
  • Umberto Eco se narodil 5. ledna 1932 v severoitalské Alessandrii. Studia středověké filozofie a literatury na Turínské univerzitě absolvoval v roce 1954 prací o Tomáši Akvinském, která mu v rozšířené podobě pod názvem Estetika Tomáše Akvinského o dva roky později vyšla jako jeho první publikace. Druhá kniha Umění a krása ve středověké estetice jej zařadila mezi nejvýznamnější teoretiky středověku.
  • Po absolvování univerzity nastoupil Eco jako editor kulturních pořadů do veřejnoprávní televize RAI, kde se poprvé přiblížil světu médií a popkultury. Jejich fungování a vzájemné vazby později popsal v esejích o masové kultuře Skeptikové a těšitelé.
  • Klíčové pro Ecovu budoucí spisovatelskou kariéru bylo setkání se Skupinou 63, seskupením avantgardních malířů, hudebníků, spisovatelů. Eco poté vedle vysokoškolské činnosti působil také jako sloupkař měsíčníku Il Verri, časopisu zasvěceného jazykovým experimentům. Později psal do řady dalších periodik, českému čtenáři jsou známé jeho sloupky, a to jako Poznámky na krabičkách od sirek. Mezi jeho další známá odborná díla patří Teorie sémiotiky, Dějiny krásy či Dějiny ošklivosti.
  • V roce 1962 vydal Eco literární manifest postmoderny, esej Otevřené dílo, v němž vyšel z předpokladu, že význam není v samotném textu ani v samotném čtenáři, ale pouze a jedině v jejich vzájemném střetnutí.
  • Autor vědeckých studií, knih pro děti či esejů vždy říkal, že román je pokračováním vědecké a kulturněhistorické lekce či eseje vypravěčskými prostředky; jeho oblíbeným autorem byl ostatně Alexandre Dumas.
  • Za celý svůj život se Eco nevzdal kariéry vysokoškolského pedagoga, působil na univerzitách v Turíně, Miláně či Boloni. Je držitelem mnohých ocenění a čestných doktorátů na desítkách univerzit po celém světě. Vědecká rada Univerzity Karlovy v Praze ale v roce 2013 nedoporučila, aby dostal čestný vědecký titul doctor honoris causa.
  • V roce 1962 se Eco oženil s německou učitelkou Renatou Ramgeovou, se kterou měl dvě děti; dcera je architektka a syn nakladatelský redaktor.
Autor: ČTK