Jméno výtvarníka Zdeňka Milera je neodmyslitelně spjato s jednou z nejpopulárnějších postav animovaného filmu pro děti krtečkem, jehož sláva se letos na jaře dokonce "dotkla hvězd", když se jako dvaceticentimetrový maňásek na palubě raketoplánu Endeavour podíval do vesmíru.
Přední český výtvarník a režisér animovaných filmů Miler věnoval příběhům s Krtkem většinu své tvorby - asi padesát filmů z celkových sedmdesáti. K tomu doprovodil nezaměnitelnými ilustracemi přes 40 knih pro děti.
Andrew Feustel s rodinou a krtečkem
Na večerníčcích a knižních příbězích s roztomile nemotorným Krtkem vyrůstají generace dětí nejenom v Čechách už přes půl století. V Německu je Krtek známý jako Maulwurf, v anglicky mluvících zemích jako Mole. Milován je ve Skandinávii a Japonsku, znají ho i diváci v Číně - na světové výstavě EXPO 2010 v Šanghaji patřil k hlavním trhákům české expozice.
S Čínou má postavička laskavého hmyzožravce společného i to, že odtud putují do světa tisíce jeho více či méně zdařilých napodobenin. Plagiátorství se ale Miler bránil a i v pokročilém věku každý měsíc posuzoval několik desítek nových žádostí na obchodní využití jeho postav. Poskytoval pouze výlučná práva, tedy pokud jedna firma vyrábí s Krtkem deštníky, jiná už povolení nedostane. Trvalý zájem podnikatelů dokládá, že jde o lukrativní byznys.
Krtkova dobrodružství by nejspíš nevznikla, kdyby jednoho podvečera roku 1956 nezakopl Miler při procházce v lesích za Kladnem v soumračném šeru o krtinu. Dostal za úkol zfilmovat nepříliš přitažlivou naučnou pohádku o výrobě oblečení a nutně do ní potřeboval nějakého originálního průvodce.
Kreslený film Jak krtek ke kalhotkám přišel dokončil následující rok. Snímek si hned získal srdce malých i velkých diváků a zabodoval i u festivalových porot. Jen z filmového festivalu v Benátkách si přivezl dvě hlavní ceny.
ČTĚTE TAKÉ: |
Při výrobě druhého dílu Krtek a autíčko (1963) se rozhodlo, že další animované příhody budou bez komentáře a krtek bude vydávat pouze zvuky podobné dětskému žvatlání. To namluvily malé dcerky Zdeňka Milera, jejich "Jů", "Tady, tady" a "Pá pá" časem zlidovělo. V průběhu let doznala změn i podoba hlavního hrdiny a jeho přátel: myšky, ježka, zajíce a žabky. Miler krtečkovi zkrátil čumáček a hlavu a oči mu zvětšil tak, že zvířátko proporčně připomíná malé dítě.
Příběhy o krtečkovi natáčel Miler podle vlastních námětů i podle námětů renomovaných autorů, jedním z nich byl i spisovatel Ivan Klíma. Na svých filmech neváhal Miler pracovat i 18 hodin denně a nade vše si vážil ruční práce.
Zdeněk Miler K práci ve filmových ateliérech měl rodák z Kladna ty nejlepší předpoklady - vystudoval Grafickou školu a poté Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. V roce 1942 začal pracovat jako kreslíř Baťova filmového studia ve Zlíně, o tři roky později přešel do studia Bratři v triku, které vedl Jiří Trnka. Komunistický režim jej jako svého dlouholetého člena nechával na pokoji nejen před, ale i po ruské invazi v srpnu 1968. V Krátkém filmu Praha pracoval až do roku 2002. Do dějin české animované tvorby se zapsal už svým druhým filmem, pohádkou Jiřího Wolkera O milionáři, který ukradl slunce (1949). Z Milerovy dílny pochází také výmluvné logo filmového ateliéru Bratři v triku. Nezaměnitelnými ilustracemi doprovodil více než čtyřicet knih pro děti, mezi nejznámější patří Kuřátko a obilí s verši Františka Hrubína, O veselé mašince a další. Na svém kontě má Zdeněk Miler více než pět milionů prodaných knih a řadu cen včetně těch za celoživotní dílo (v roce 2006 obdržel například medaili Za zásluhy). Při příležitosti výtvarníkova významného životního jubilea pořádá pražská Galerie Vltavín ve dnech 22. února až do 10. dubna velkou výstavu věnovanou jeho celoživotní tvorbě. |
Se Zdeňkem Milerem od konce 70. let hojně spolupracoval scenárista, pedagog a dramaturg animované tvorby Jiří Kubíček. "Vzniklo asi osm velkých půlhodinových 'krtků' ve spolupráci se společností Westdeutsche Rundfunk za velice žádané západní marky," řekl Kubíček. Podle něj šlo už tehdy o období, kdy jména Miler a Krtek patřila pevně k sobě. "On byl ale talentem daleko širším. I když ho Krtek proslavil, zastavil jeho aktivity, které byly tematicky bohatší a směřovaly k dospělému divákovi," podotkl.
Upozornil na jím natočenou Wolkerovu pohádku O milionáři, který ukradl Slunce ze druhé poloviny 40. let, která byla naprosto avantgardní. "Dodnes patří ke klenotům světové kinematografie, je mezi tím nejlepším, co se tehdy v české kreslené animaci udělalo," dodal.
"Ta zpráva mě zasáhla nejen jako ředitele Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež ve Zlíně, ale i osobně," řekl Petr Koliha. I jeho totiž tento filmař vychoval svým Krtkem. "Myslím, že všechny generace mají tohoto animovaného hrdinu rády. A není to jen otázka českých dětí. Právě jsem se vrátil z Finska a i tam se mě všichni nakonec zeptají na Krtka. Je vidět i v různých obchodech prakticky v celé Evropě," dodal Koliha, podle něhož česká kinematografie přišla Milerovým odchodem o podstatnou část.
"Znal jsem ho pochopitelně jako giganta a legendu, i když jsme se navzájem viděli minimálně. Na jeho Krtečkovi jsem ovšem vyrostl, už proto, že je to nejdůležitější český kosmonaut," komentoval Milerovo úmrtí jeden z nejvýznamnějších českých autorů animovaných filmů Pavel Koutský.
"Zdeněk byl takovou hvězdou mezi námi, protože se svými figurami stal mezinárodní," reagoval na smutnou zprávu jeho vrstevník a další legenda českého animovaného filmu Břetislav Pojar, který v říjnu oslavil osmaosmdesátiny. Miler podle něj byl klasikem kresleného filmu. "Vytvořil postavy a typy, které stále přežívají, jsou v tomto žánru prakticky nesmrtelné," dodal Pojar.
