Cruyff byl trojnásobný vítěz zlatého míče pro nejlepšího fotbalistu Evropy. V roce 1974 dotáhl Nizozemsko až do finále mistrovství světa v Německu a stal se nejlepším hráčem turnaje.
Trojnásobnému držiteli Zlatého míče pro nejlepšího fotbalistu Evropy diagnostikovali lékaři rakovinu plic loni v říjnu. Cruyff dlouhá léta kouřil, přestal v roce 1991 po dvojnásobném bypassu srdce.
  |
V únoru v tiskovém prohlášení uvedl, že po sérii léčení má pocit, jako kdyby po poločase vedl 2:0. Věřil, že zápas s rakovinou skončí jeho vítězstvím.
Cruyff byl hvězdou 70. let minulého století. S Ajaxem Amsterodam vyhrál třikrát Pohár mistrů evropských zemí a v dresu Nizozemska si zahrál finále mistrovství světa 1974. V letech 1973-1978 prožil jako hráč své první angažmá v Barceloně.
Katalánský velkoklub poté jako trenér dovedl v roce 1992 k prvnímu triumfu v PMEZ v klubové historii. Barcelonu trénoval Cruyff osm let do roku 1996 a svou fotbalovou filozofií položil základy pro nejúspěšnější éru klubu, jejímž symbolem byl jeho bývalý svěřenec a chráněnec Pep Guardiola.
V roce 1997 skončil po dalších problémech se srdcem s trénováním, u fotbalu však setrval jako analytik a komentátor. Zůstal neúnavným propagátorem ofenzivního fotbalu a odpůrcem defenzivního, což dokládají jeho výroky „Italové vás nemohou porazit, ale můžete s nimi prohrát“ či „Bez míče se vyhrát nedá“.
Nizozemský klenot Cruyff vedl fotbalovou revoluci "tulipánů"Při volbě nejznámější postavy nizozemské historie by nejspíš padla jména Rembrandt, Vincent van Gogh a Johan Cruyff. Zatímco první dva jmenovaní si vydobyli celosvětovou proslulost díky svým obrazům, Cruyffa proslavil fotbalový míč. Jeden z nejlepších hráčů všech dob, který se později prosadil i jako trenér, podlehl v 68 letech rakovině plic. "Mrštný jako kočka, mazaný jako liška, kouzelník s míčem, špílmachr" - tak popisoval Cruyffa tisk v dobách jeho největší slávy. Originální střední útočník s číslem 14 na zádech stál v 70. letech minulého století za vzestupem Ajaxu Amsterodam, FC Barcelona i nizozemské reprezentace. Za svoje výkony si "Létající Holanďan" v letech 1971, 1973 a 1974 třikrát vysloužil Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy. Hendrik Johannes Cruijff alias Johan Cruyff byl spolu s trenérem Rinusem Michelsem klíčovou postavou takzvaného "totálního fotbalu", který způsobil v kopané revoluci. S hrou, v níž se jednotlivé řady prolínají a smazává se rozdíl mezi obráncem, záložníkem či útočníkem, sklízel úspěchy nejprve Ajax a brzy i nizozemský národní tým. Odchovanec Ajaxu Cruyff byl v obou případech největší hvězdou týmu a výrazně přispěl jak ke třem amsterodamským triumfům v Poháru mistrů v letech 1971 až 1973, tak ke stříbru Nizozemska na mistrovství světa 1974. "Johanovo tajemství spočívá v tom, že fotbal miluje a hledá nové způsoby, jak dosáhnout dokonalosti," řekl o něm kouč Ajaxu Stefan Kovacs. To už "Pythagoras v kopačkách" oblékal dres Barcelony, kam následoval Michelse v létě 1973 za tehdy rekordní částku blížící se milionu liber. Cruyff okamžitě vytáhl katalánský velkoklub ze dna tabulky až k mistrovskému titulu. Z evropského šampionátu v roce 1976 si ale přivezl "jen" bronz, neboť v semifinále Nizozemci překvapivě podlehli Československu. O dva roky později Cruyff nečekaně ukončil kariéru a nizozemskou obhajobu stříbra na MS 1978 už sledoval pouze jako televizní spolukomentátor. Následující rok ale podepsal lukrativní smlouvu s týmem Los Angeles Aztecs a odjel popularizovat fotbal v USA. Po dvou letech v zámoří a krátkém působení ve španělském Levante se Cruyff vrátil do Ajaxu, ale před sezonou 1983/84 podepsal smlouvu s Feyenoordem Rotterdam, úhlavním rivalem Ajaxu. V barvách Feyenoordu vybojoval Cruyff svůj desátý titul a sedmý triumf v domácím poháru. Když se v létě 1984 podruhé loučil s kariérou, měl na kontě 392 gólů v 704 oficiálních klubových zápasech. V reprezentaci sehrál dvojnásobný nejlepší sportovec Nizozemska 48 zápasů (většinu jako kapitán) a nastřílel 33 branek. Neméně úspěšný byl Cruyff i jako trenér. Ajax a Barcelonu dovedl k zisku 14 trofejí včetně vítězství v PMEZ, PVP i Superpoháru. S oběma týmy navíc předváděl líbivý útočný fotbal a Španělsko opouštěl v roce 1996 jako Spasitel. Poté se věnoval hlavně své nadaci, která pomáhá mladým fotbalistům i chudým či handicapovaným dětem. Ke koučování se držitel nejvyššího nizozemského vyznamenání vrátil až po 13 letech, i kvůli srdečním problémům usedl pouze na lavičku katalánské reprezentace, hrající jeden zápas ročně. Na tento post rezignoval v roce 2013, naposledy otec dvou dcer a syna Jordiho, jenž šel v jeho stopách, působil jako poradce Ajaxu. Loni na podzim lékaři někdejšímu silnému kuřákovi diagnostikovali rakovinu plic. |
