Dcera prostého rolníka opustila vlast v polovině 60. let, když vystudovala dějiny umění na Varšavské univerzitě. Po krátkém pobytu v Římě odjela do USA, kde začala pracovat jako služebná v rezidenci Johna Sewarda Johnsona. O 42 let starší spolumajitel farmaceutického koncernu se do pokojské zamiloval natolik, že se rozvedl se svou druhou ženou a uzavřel třetí sňatek.
Udělovala i studijní stipendia
Po manželově smrti v roce 1983 a několikaměsíční právní bitvě s dalšími dědici Piasecká-Johnsonová vybojovala půl miliardy dolarů. Jmění ještě dokázala rozmnožit, letos časopis Forbes odhadl její majetek na zhruba 3,6 miliardy dolarů (více než 72 miliard korun).
Po pádu komunistického režimu v Polsku se "nejbohatší Polka" angažovala v mnoha charitativních projektech a štědře udělovala například i studijní stipendia.
Bohatá vdova budila i velké naděje polských politiků, když slibovala za 100 milionů dolarů převzít upadající gdaňskou loděnici, legendární kolébku protikomunistického hnutí Solidarita. Z transakce ale sešlo, prý proto, že odboráři se dožadovali výplat v dolarech a dalších výhod, které jim ani milionářka nemohla splnit.
"Nosit Barbaru na rukou"
Šéf Solidarity, později polský prezident Lech Walesa, který zprvu sliboval nosit Barbaru na rukou, posléze vyhrožoval, že ji z loděnice vyveze na trakaři. Podobně neslavně dopadly i jiné polské projekty, některé dokonce skončily až u soudu.
Podle listu Gazeta Wyborcza krajanka, která se proslavila i jako sběratelka umění, zemřela ve své staré vlasti. Při emigraci slibovala, že se tam vrátí jen v tom případě, že bude moci přijet ve voze Rolls-Royce.