Klasická liška obecná – Cantharellus cibarius – roste od června do listopadu v jehličnatých i listnatých lesích, má zprohýbaný žlutý klobouk, na spodní straně s příčně spojovanými lištami. Liška obecná má i svoji odrůdu, která se nazývá liška obecná bledá, roste pod listnáči, má mohutnější plodnice, barva je jen lehce nažloutlá, spíše krémová.
Na podzim se můžeme setkat v jehličnanech i s drobnou oranžovou houbičkou, připomínající vzhledem lišku, jde o lištičku pomerančovou, houbu podřadné kvality. K nejoblíbenějším a nejchutnějším patří liška obecná, v 70.– 80. letech minulého století se však kvůli kyselým dešťům a zvýšeným emisím začaly tyto houby z lesů vytrácet.
Na přelomu milénia se situace zlepšila a nyní jsou lišky obecné opět hojné. Chuťově jsou výtečné. Mají specifické aroma a tvrdou dužninu, zazáří v kulajdě, klasikou jsou i lišky na smetaně. Uchování je nejlepší sušením, nepovařené lišky se nedoporučuje zamrazovat, zhořknou.
Vepřová panenka na liškách
Panenku osolíme, opepříme, opečeme ze všech stran na směsi 1 : 1 másla a olivového oleje. Odložíme stranou, do šťávy přidáme lišky, podlijeme vývarem, dusíme 10 minut. K liškám přidáme na plátky nakrájenou panenku, zastříkneme koňakem, přidáme drcený česnek, dusíme ještě 5 minut. Skvěle se k panence hodí pečené rozmarýnové brambory. |
