Mnoho žen na tuto válku o ochlupení doplácí. Zažívají traumatické situace, které ovlivňují jejich vztah k tělu, jež se stává předmětem hanby.
„Když jsem čekala své první dítě, nenapadlo mě, že bych si měla depilovat oblast rozkroku. Teprve můj gynekolog se této otázky dotknul při mé poslední návštěvě,“ říká dvaatřicetiletá Flavie. „Po prohlídce mi vysvětlil: Nezapomeňte se před porodem depilovat. Jelikož se váš termín blíží, radím vám celkovou depilaci, je to čistší a pro všechny příjemnější. Úplně jsem oněměla a začala jsem se stydět. Byl to snad způsob, jak mi naznačit, že o sebe nedbám. Řekla jsem jen ‚ano‘ a omluvila jsem se, že jsem se nedepilovala už před touto prohlídkou. Byla jsem jen ráda, že u toho nebyl můj přítel a že jsem se tak vyhnula veřejnému zostuzení,“ dodává.
„Musela jsem na to myslet celý den, než jsem zavolala přítelkyni, která nedávno rodila. Její vysvětlení k depilaci mi přišlo racionálnější, ale potvrdila jen to, co řekl lékař. Je to lepší v případě šití. Většina porodnic přistupuje k rychlé depilaci břitvou, takže nemůžeš oblast hydratovat a ošetřit. Můj gynekolog mi depilaci také poradil, uvedla.
„Druhý den jsem to konečně řekla příteli, který se rozzuřil, že lékař mohl být tak bezohledný. Otevřel si stránky Světové zdravotnické organizace (WHO) týkající se povinnosti depilace před porodem. Nalezl tam zprávu z roku 1997: Mytí a holení rozkroku jsou již dlouho považovány za zbytečné a mělo by se k nim přistoupit jen na žádost ženy.“
‚Máš chlupy na poprsí, to mě opravdu znechucuje‘
Sedmadvacetiletá Yamina zase líčí, co se jí přihodilo, když se seznámila s mužem, s nímž se po několika schůzkách rozhodla strávit noc. „Po aktu se mi zdál odtažitý, a tak jsem se zeptala, co se stalo. Jeho odpověď mě zranila. Nevím, jestli to víš, ale máš chlupy na poprsí. To mě opravdu znechucuje, odpověděl. Ustrnula jsem hanbou a hněvem. ‚Je to otázka gusta, nemůžeš po mě chtít, abych miloval tvoje ochlupení,‘ řekl. Už mi nikdy nezavolal,“ říká Yamina.
„Vzpomínám, jak mi moje matka vysvětlila, že se můžu ve třinácti letech depilovat. Byl to tak trochu rituál vstupu do dívčích let. Myslím, že to prožívala jako jakési předávání rad ohledně krásy,“ říká pětatřicetiletá Beatrice. „Neměla jsem chuť to udělat, ale chtěla jsem vyhovět matce a nechtěla jsem riskovat, že jí udělám hanbu. Toho dne jsem si uvědomila, že moje tělo v přirozeném stavu může budit nechuť a nemusí odpovídat představám o ženskosti. Chlupy jsou zkrátka jen pro muže,“ říká.
„Po více než 20 letech jsem již méně pod vlivem matky, ale nemohu se zbavit představy, že mít ochlupení znamená nedbat o sebe. Již nyní vím, že se nebudu řídit matčiným příkladem. Jistě na to někdy přijde řeč, ale já jí vysvětlím, že není třeba být v zajetí estetických diktátů naší společnosti. Pro mě je důležité vzít si z toho příklad a přemýšlet o tom, ale hlavně se rozhodnout sama o své vůli,“ dodává Beatrice.
