No, nebo jen vyčkat, až zase zákazníky vpustí do obchodů. Když totiž 11. dubna znovuotevřeli butik Hermés v čínském Kuang-čou se zhruba 14 miliony obyvateli, za jediný den tržby vyšplhaly na 2,7 milionu dolarů. Že jde o rekord, asi netřeba říkat. A regály je pak třeba rychle zaplnit a ta tam budou všechna předsevzetí o zpomalení a o etice.
Doba náhubková. Není marné si zvyknout, že v rouškách můžeme být i šik |
Do té doby, než se vše vrátí alespoň trochu do normálu, je záhodno ovšem myslet na dobré jméno. A to je prostor pro gesta. Čím větší, tím lepší. Designér, který neušil ani roušku jako dárek k online nákupům nebo ještě lépe pro nemocnice, domovy důchodců a tak podobně, jako by ani nebyl.
A když se zadaří rozmáchlé gesto v době, kdy ostatní vyčkávají, co bude, strhnete pozornost. To se povedlo minulý týden nizozemskému návrháři Ronaldu van der Kempovi. V době, kdy si nikdo netroufne ani pomyslet na přehlídku, jednu uspořádal.
Každý model a modelka měli svůj vlastní pokoj v hotelu a návrhářovy kreace prezentovali z oken. Jejich středobodem byly fantaskní roušky připomínající v kombinaci s klobouky masky z benátského karnevalu. Kromě toho, že na sebe tvůrce upozornil a dostal luxusní prostor třeba ve Vogue, mohl znovu vyprávět o své filozofii. A ta je pozoruhodná. Tedy že extravagantní a hodně luxusní móda se dá dělat výsostně ekologicky. Neboli za použití látek, které už existují. Van der Kemp totiž nikdy nepoužívá nové látky. Vše je přešito ze starších věcí nebo ze zbytků.
Ale zpět ke gestům. Některá jsou vynucená – to když jste naopak nešikovní a zapomenete, že jste pod drobnohledem. To se přihodilo Victorii Beckhamové.
Její značka se přihlásila do programu britské vlády a zažádala si o prostředky na propouštění zaměstnanců kvůli koronaviru. Sama Victoria ovšem tou dobou sdílela fotky, jak si s rodinou užívá luxusní karantény v rodinném sídle. Její majetek se odhaduje na 335 milionů liber a přitom si chtěla ze státního ukrojit 150 tisíc na dočasné propuštění 30 zaměstnanců. Nu, rozmyslela si to a nechala zveřejnit prohlášení, jak jí na své značce a blahobytu vlastních zaměstnanců nesmírně záleží.
Nebyla v tom sama. Bohaté anglické fotbalové kluby chtěly také využít vládních programů, ale nakonec z toho vycouvaly. Ne že by Victoria nebo Liverpool s Tottenhamem neměly nárok, ale v Británii se velice pečlivě sleduje, jak se koronavirové náklady dělí mezi ty majetné a běžné daňové poplatníky. A toto drobné zaškobrtnutí bude muset Victoria při příští kolekci vyžehlit. Jistě už se na ni těší.
