Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Praní oblečení po každém nošení je ekologická pohroma. Nová ‚supervlákna‘ naštěstí nepáchnou

Čekstajl

  5:35
Jedno malé přiznání na začátek. Miluju praní. Zvuk běžící pračky mě uklidňuje. Dodává pocit, že něco dělám pro lepší chod domácnosti, i když si zrovna čtu. Navíc vůně schnoucího prádla zase vyvolává dojem uklizenějších prostor. Takže jistě pochopíte, že následující řádky se mi nebudou psát úplně lehce. Ale co už. Výzva přijata.

Spasme vodu foto: Shutterstock

Módní průmysl už léta pomalu zkouší změnit některé své postupy, aby se zbavil nálepky pozlátkového odvětví, které se vůbec nestará o reálný život. A tím škodí. Lidem a planetě. Proto je tu řada iniciativ jak neplýtvat oblečením, snah jak zpomalit úprk módních trendů, výzev „kupujte trvanlivou kvalitu, ne rychloobrátkový šunt“. Módní domy se zavazují, že nebudou používat kožešiny, kůži vzácných zvířat, budou dbát na etickou výrobu (no zrovna platy v Asii ještě potřebují vylepšit), a také životní prostředí.

Muži, jásejte. Minisukně zažívají renesanci a jsou čím dál kratší

To poslední je skutečná bolest módy, protože podle ne zcela přesvědčivých, ale o to citovanějších studií, je oděvní průmysl druhým největším znečišťovatelem. A tak se nyní světové značky předhánějí v tom, kdo vymyslí lepší a modernější výrobní postupy, které budou kamarádské k přírodě. Naposledy třeba značka Wrangler přišla s revoluční technologií, jak barvit denim. Dosáhnout barvy džínoviny, jakou miloval v padesátých letech James Dean, chce totiž až dvanáct cyklů „máčení“ vláken, a je tak třeba hektolitrů vody. Wrangler přišel s pěnou, která dosáhne téhož úplně bez vody a ještě se ušetří 60 procent energie.

Nátlak výrobců pracích prášků

Co to ale je proti trendu … teď přichází ta má rozervanost… neprat. Řada oděvních firem, v čele třeba s Unbound Merino nebo Wool & Prince, se snaží své zákazníky přesvědčit, že není nutné prát všechno po každém nošení. Že je to jen nátlak výrobců pracích prášků, kterému jsme všichni podlehli. Mimochodem zaměřte se někdy na reklamy, zdá se, že jedině praním se stáváte správnými rodiči či hospodyňkami.

Špinavé prádlo

Pravdou je, že praní (zvlášť po každém nošení) tvoří až čtvrtinu ekologické stopy každého kousku oblečení. Zhruba 17 procent naší spotřeby vody tvoří právě pračky. A přidejme odhad výrobce těchto bílých pomocnic v domácnosti AEG, který tvrdí, že až 90 procent prádla, které házíme do bubnu, ve skutečnosti není špinavé.

Vlákna, která nezapáchají?

Vhodně zvolená tkanina, která nezadržuje pot, by neměla zavánět poté, co uschne. Neboli přírodní, zejména správně upravená vlněná vlákna pot propouští a nesmrdí. Variantou jsou také příměsi vláken z mořských řas – to pro ty, kteří navíc nesnášejí jakýkoli zvířecí produkt. Naopak uměliny si vlhký pot podrží, vlhkost pak láká bakterie a ty pak vyrobí odér.

Zcela upřímně. Chci věřit tomu, že to funguje. A že tím pádem můžeme prát méně. Ale dosavadní vývoj v horkých dnech v tramvajích mě přesvědčuje, že se to zatím moc nechytlo. Teda ta lepší vlákna. To s tím nepraním asi jo. P.S.: I když se trochu stydím, jdu pověsit další pračku.

Praní prádla
Autor: