Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Prezidentský památníček. K úřadu prezidenta patří i patřičný vzhled

Čekstajl

  6:30
Když přijde na módu a vkus, je snadné a zároveň nečestné a laciné vysmívat se starým a nemocným lidem. Zkrátka není to stylové a na stylu si Čekstajl přece zakládá. Přesto si dovolí krátkou úvahu, ke které ho vedla fotografie českého prezidenta Miloše Zemana s prvním párem Spojených států, pořízená v druhé polovině září.

Setkání prezidenta Zemana s Donaldem Trumpem v New Yorku. foto: Jiří Ovčáček

Jde o vymodlenou fotku českého „mocnáře“. Těšil se na návštěvu v Bílém domě, ale nezdařilo se. Tak aspoň na zasedání Organizace spojených národů v New Yorku se spolu s dalšími státníky vystřídal u profesionálně pózujícího Donalda Trumpa s chotí Melanií.

Hra na módní chybky. Jak shodit outfit, aby byl opravdu dokonalý?

Snímek působí skoro jako pořízený v londýnském muzeu voskových figurín Madame Tussauds. Rozzářený Donald Trump, vedle trpělivá dokonale upravená první dáma. Že nejde o figuríny, se pozná jen při prohlížení vícera fotografií, na kterých jde vidět, že Melanie se občas natočila víc z boku. Vedle nich pak Miloš Zeman, v nepříliš padnoucím obleku, s nepříliš dobře uvázanou kravatou, ve zdravotních botách a o holi.

Znovu – nechceme se vysmívat. Má svůj věk a své choroby, o nichž národ ví. Že by si mohl pořídit ve své funkci zdravotní obuv, která nebude působit jako pěst na oko, když doplňuje formální oblek, už jsme psali. A rozhodně jsme nečekali, že by se něco změnilo, neb móda je to poslední, co prezidenta Zemana zajímá. Navíc díky tomu, že Donald Trump má také specifický styl – extrémně volný oblek, podivuhodný účes a prohraný souboj s vázáním kravaty, to jsme rovněž popisovali –, nevychází vedle něj první muž České republiky jako z jiného časoprostoru.

Lahev na vodu dělá člověka. Stal se z ní módní doplněk, ale musí mít styl

Rozdíl je v energii. Zatímco Donald Trump jí očividně překypuje, sebevědomí z něj tryská, z unavené tváře Miloše Zemana jen čiší skoro dětinská radost, že bude mít fotku. Jako by mu hlavou běželo: „Milý památníčku, představ si, co se mi dneska povedlo… A to je tento rok už podruhé, co mám takto bezvadný úlovek, protože v červnu jsem byl v Buckinghamském paláci a podal si ruku s královnou! Tam jsem vzal i Ivanu a Kačku. Ale tahle fotka, ta je jen moje!“

Se vší úctou k Miloši Zemanovi, prezidentská funkce není cestovní kancelář k plnění přání stárnoucí duše. Jednou z hlavních náplní práce prezidenta je reprezentovat národ. A v dnešním světě, kdy k tomu patří extrémně mnoho cestování, které je vyčerpávající, to vážně není úkol pro nemocného muže.

Byť úsudek může mít ještě bystrý a bonmoty kousavé, k reprezentaci patří bohužel i to povrchní pozlátko zdravého vzhledu. Aneb nejvyšší představitelé různých států se s Českem setkávají jen prostřednictvím našeho prezidenta a znáte to… Stokrát si řeknete, že nesmíte dát na první dojem, ale jak to nakonec dopadne? A zobecňování na základě poznaného je pak základní špatnou vlastností lidského mozku.

Ano, k prezidentskému úřadu stylově sedí vyšší věk spojený s životní moudrostí a nadhledem. Ale s tou moudrostí by se měla pojit i touha odejít stylově. Třeba jako bývalý německý prezident Joachim Gauck, který se rozhodl v letošních únorových volbách už nekandidovat, protože by prý už neměl dost energie. A té měl rozhodně víc, než kolik ji nalezneme v pohublé tváři Miloše Zemana.

Autor: