O co jde? O chybějící jednoduchosti, chcete-li „nepřeplácanosti“. Kdejaký aspoň trochu gramotný módní bloger rád poradí, že šatník se má stavět od základních nadčasových kousků, které obklopíte sem tam nějakým výstřelkem podle sezony. Jenže abyste tento vzývaný základ šatníku sehnali, musíte řádně pátrat a většinou zjistíte, že musíte sáhnout hlouběji do peněženky, než byste chtěli.
Útok zezadu
V pánské módě může být takovým prubířským kamenem košile nebo i obyčejné triko. Základní nabídka se v Česku omezuje na dvě varianty. Má to divný střih a nekvalitní materiál. Nebo střih by šel, materiál taky, ale... Na rukávu nebo prsou naleznete nášivku nebo potisk velikosti novorozence, variující od Route 66 po nápis I’m too sexy for this world, který se extrémně dobře vyjímá, když se napne přes pivem „vylepšené“ břicho.
Speciální kategorii pak tvoří výrobky „útočím zezadu“. Vaše srdce zaplesá, že jste našli bezva košili z prima materiálu a není na ní nic z výše popsaného a ke všemu stojí třeba pětistovku. Pak ramínko při cestě do kabinky otočíte a zírá na vás hlava rozčepýřeného indiána.
Cvočky, cvočky a zase cvočky
V dámské sekci se v poslední době rozmohl jiný nešvar. Cvočky. A to i na v zásadě romantických letních šatech s výrazným vzorem, přes nějž při nákupu na internetu ty zpropadené nalepené lesklé plíšky přehlédnete, a pak jen doufáte, že by se mohly při praní odlepit.
Cvočky jsou (ideálně ještě v kombinaci s flitry, protože kolotoče není nikdy dost) na všem – botách, kabelkách, sukních, tričkách... Každá žena si asi podle designérů módních řetězců chce připadat jako rebelka ve stylu už trochu opotřebované Madonny.
Zavání to pokusem zákazníka maličko obelhat. Zaplatíš sice málo, ale podívej se, co všechno dostaneš. Módní košili podporující tvůj mladistvý vzhled – co na tom, že je to estráda ve stylu mistra pouťových odrhovaček Michala Davida. Případně kalkulem, že výrazná výšivka brzy omrzí, protože je nápadná a bylo by vidět, že ten jeden „hadr“ nosí dotyčný stále dokola. A to ho donutí koupit si další módní „vytříbenost“.
Drahá jednoduchost?
Jinak si to nelze vysvětlit, protože argument, že jednoduchá kvalita se za málo peněz vyrobit nedá, neobstojí. Základ těch výrobků, očištěný od nadbytečných nášivek či cvočků, by tento požadavek totiž splňoval.
Leda by skutečně existoval výše zmíněný komplot levných řetězců s výrobci kvalitou puncovaného luxusu. Jednoduchá elegance se prostě musí vykoupit vyšší částkou.