Bylo krátce po půlnoci, když Pavle Málkové pípla esemeska: Nezlob se, ale nějak to nezvládám. Potřebuju víc času. Richard. Pavla si to přeložila (správně) jako: jdi do háje, už tě nechci. Nutno podotknout, že Pavla není žádná puberťačka prožívající svůj první vážný vztah. Je to pětatřicetiletá rozvedená matka dvou dětí a Richard je muž, který nedávno oslavil čtyřicítku. Do oné noci měla dojem, že oba chtějí to samé – být spolu už napořád a možná si pořídit i společné dítě.
Když se na to dívá střízlivýma očima s ročním odstupem, přiznává, jak byla naivní, když nevnímala varovné signály, že něco není v pořádku. Například uvěřila Richardovým stále častějším výmluvám na nedostatek času. „To, že ze mě dělal minimálně dva měsíce blbce, bych možná ještě skousla, ale rozejít se esemeskou? To může fakt jedině kretén,“ rozhořčuje se v Café Savoy, kde budí svou gestikulací pozornost ostatních hostů, a pokračuje: „Po několika letech vztahu bych si zasloužila, aby mi to řekl do očí.“
Ale proč vlastně? „Co by to změnilo?“ ptám se Pavly a připomínám jí, jak sama před chvilkou říkala, co po oné noci vyváděla – bez léků na uklidnění nebyla schopná provozu a nejméně půl roku nikdo v její blízkosti nesměl vyslovit Richardovo jméno. Tak proč se masochisticky vystavovat tak nepříjemné situaci, jakou je konfrontace z očí do očí?
„To je přece jasné. Měla bych možnost dovědět se důvody, proč se se mnou rozchází, a taky bych na to mohla nějak reagovat. Třeba mu vychrstnout pití do obličeje a říct mu, že si mě nezaslouží. Ale aspoň bych pak mohla hrdě odkráčet středem a vážit si sama sebe. Takhle jsem vlastně nevěděla, na čem jsem a co jsem udělala špatně.“
Je vážně rozchod esemeskou taková podlost? Je dobré znát přesné důvody, proč nám někdo dává kvinde? A existuje vlastně nějaký správný (rozuměj ohleduplný a férový) způsob, jak říct: už tě nemiluju?
Rychlé orgasmy, rychlé rozchody
Psycholožka Tamara Cenková tvrdí, že se ve své praxi s problematikou rozchodů prostřednictvím krátkých textových zpráv nebo e-mailu setkává často. „Považuji to za velmi smutné a nedůstojné. Ve většině případů takto vztah ukončují muži. Obecně se totiž pánové neradi vracejí do minulosti a raději hledí před sebe. Pokud zjistí, že vztah jim už nedává to, co chtějí, jednoduše a rázně ho ukončí. Zkrátka jak rychlé mají orgasmy, tak rychle ukončují vztahy,“ říká psycholožka a pokračuje: „Mobily a e-maily nepřispívají ke korektnímu zacházení. Dříve se museli lidé sejít nebo si napsat dopis. I ten měl v sobě více emocí než pouhá esemeska. Nezodpovědným partnerům tyto prostředky nahrávají.“
Co by Tamara Cenková vzkázala Pavle? „Když se s vámi někdo rozejde esemeskou, je to důkaz, že by nebyl dobrým partnerem pro život a při prvním problému by selhal. Takže ať jde ke všem čertům! Ono se mu to vrátí.“ Partnerům, kteří se cítí frustrovaní z toho, že se s nimi někdo rozešel esemeskou, radí: „Vašemu podvědomí bude nakonec jedno, jestli budete reagovat ústně, nebo písemně. Když to nejde z očí do očí, napište dopis nebo e-mail, v němž se vypíšete ze všeho, co cítíte. Musíte dát průchod emocím, aby se vám ulevilo.“
Jenže chceme opravdu znát ty pravé důvody, proč se s námi někdo rozchází? Nebude nakonec lepší smířit se s milosrdnou lží?
Desatero správného rozchoduKdyž je váš vztah nefunkční, je čas se rozejít. Jak to udělat správně? Psycholožka Tamara Cenková radí: |
„Nejhorší je ptát se: proč. Proč už mě nemáš rád, co jsem udělala špatně a tak podobně,“ říká fejetonistka Radka Kvačková (64). „To je jako by se člověk ptal, proč dnes prší. Prostě láska je, nebo není, a jakmile už není, tak ji žádné argumenty zpátky nepřivolají. Nemá cenu to pitvat.“ Radka připouští, že za mlada nenašla odvahu někomu říct, že ho nechce, a vymýšlela zástupné problémy. „Jeden čas jsem ale chodila s člověkem, který ovládal umění odejít dokonale. Stáhnul se bez výčitek při sebemenším náznaku, že není milován, a to dokonce i když v zásadě milován byl. Musím říct, že ho to činilo přitažlivějším, než si svými kvalitami zasloužil,“ prozrazuje autorka fejetonů, které se zabývají především lidskými vztahy.
Zatloukat, zatloukat, zatloukat
Tereza Nová (27) je manažerka, s níž se nikdy nikdo nerozešel. Má však za sebou dva těžké rozchody, které iniciovala sama. A tvrdí, že to byly nejhorší zážitky jejího života. „Udělala jsem strašnou chybu, že jsem jednomu svému partnerovi řekla pravé důvody, proč se s ním rozcházím. S tím, že vztah prostě vyšuměl, se totiž nesmířil, a donutil mě říct, že nemáme perspektivu, protože k sobě nepasujeme v posteli. V téhle oblasti nám to zkrátka nešlo. Nic horšího jsem udělat asi nemohla. Dotkla jsem se jeho nejcitlivějšího bodu. Měla jsem zapírat a lhát, říct mu, ať nevyzvídá, vymluvit se na něco obecného. Zpětně jsem si představovala, jak mu muselo být. Dva roky žil s někým, kdo se tvářil, že ho miluje, a pak se dozví, že je neuspokojivý jako muž.“
Tereza je po této zkušenosti přesvědčená, že partneři jsou nejvíc citliví na výtky týkající se jejich těla nebo sex-appealu. „Ani já sama nejsem tak silný člověk, abych dokázala unést pravé důvody rozchodu, pokud by se týkaly toho, jak vypadám nebo jak se projevuju v posteli,“ uznává. Tereza doufá, že stejnou chybu už neudělá. „Příště budu zatloukat, zatloukat, zatloukat. Jako to radí doktor Plzák při nevěře. Ale doufám, že žádné příště už nebude.“
Terezin expartner je nyní v období porozchodové fáze. Jeden den posílá své bývalé přítelkyni zlostné a obviňující e-maily a esemesky, aby se za ně druhý den omluvil. Pořád ale nechápe, co se vlastně stalo. Stejnou fází si prošla i Pavla, kterou nechal Richard. Období těsně po rozchodu přežila jen díky antidepresivům.
Droga jménem láska
Když se s vámi rozejde někdo, koho milujete, je to, jako by vám vzali drogu, jako byste měli absťák: jídlo vám nechutná, nemůžete spát, kolegové v práci vám lezou na nervy a jediné, k čemu se upínáte, je snaha přilákat svého bývalého nebo bývalou zpátky. Jak z toho ven?
„Překlenovací období nejlépe zaplní nějaká fyzická aktivita. Prostě vyběhejte, vycvičte ten vztek. Nejhorší je zůstávat doma a litovat se,“ tvrdí Tamara Cenková. Pavla jako by ji slyšela. To léto, kdy se s ní Richard rozešel, najezdila na kole pětkrát víc kilometrů než minulá léta. Teď už se jen směje vzpomínce, jak kdesi na poli spálila všechny Richardovy fotky a do dálky vykřičela svůj vztek: Richard je kretén a nezaslouží si mě.
Každý vztah, i ten, co zkrachoval, nás něco naučí. Kdy je ale čas na další vztah? Za měsíc, za rok? A může být nový vztah rizikový? Odpověď zní: ano, může. A bývá.
„Problémem prvních partnerů po rozpadu dlouhodobého vztahu bývá jejich přestupný charakter,“ upozorňuje Jeroným Klimeš ve své knize Partneři a rozchody.
„Pravděpodobnost úspěšnosti takových partnerství bývá menší. Důvodů je řada. Především člověk není po rozchodu stabilní. Jak se trochu vzpamatuje, může pocítit potřebu být chvíli sám, užít si svobody, změnit styl života. Zčásti potřebuje citovou podporu, ale není schopen ji opětovat. Vznikají tak asymetrické vztahy: jeden je na nový vztah připraven a druhý je ještě uzavřen ve starém vztahu.“ Odpoutání od minulého vztahu ale není podle Klimeše otázkou vůle, ale času. A ten se počítá spíše na roky než na měsíce.
Rozchod tedy není jednorázová záležitost. Má své fáze a ty proběhnou, ať chceme, nebo ne. Když se však rozejdete s někým, koho jste kdysi milovali, znamená to, že už ho nikdy nemáte vidět? Je věta „Pojďme zůstat přáteli“ opravdu jen směšné klišé? „Přátelství mezi mužem a ženou neexistuje,“ tvrdí režisér Igor Chaun. „Pokud vás žena jednou přitahovala, bude vás přitahovat vždycky bez ohledu na to, jestli s ní zrovna chodíte, nebo ne. Logicky se s ní budete chtít milovat.“
Tereza Nová mu oponuje.
Sama je důkazem, že přátelství mezi bývalými partnery možné je, ale jen tehdy, když už se ani jeden necítí ukřivděný.
Základním předpokladem je, že oba mají nové partnery a ve vztahu s nimi jsou spokojení. „Jeden můj přítel reagoval na rozchod záchvaty sebelítosti. Uvažoval i o sebevraždě.
Teď je ale šťastně ženatý. Čas od času spolu zajdeme na skleničku, ale zásadně se nebavíme o svých partnerech.
To je tabu. Jedině tak můžeme být přáteli,“ říká Tereza rozhodně.
A jak to dopadlo s Pavlou a Richardem?
Viděli se až po roce a teď spolu občas zajdou na večeři. Všechno si vyříkali. Richard řekl Pavle, že se s ní rozešel, protože se potkali v nesprávný čas (milosrdná lež) a Pavla mu řekla, že to chápe (stejně si ale myslí, že se zachoval jako kretén). Pavla zůstala sama s dětmi a Richard vyzkoušel další vztahy. Scénář byl vždy stejný: zamilovanost po pár měsících střídalo vystřízlivění a následný rozchod. „Měl dvě ženský, a už nemá zase žádnou,“ řekla Pavla lakonicky a napila se kávy. Na moji otázku, jak se s nimi rozešel, se rozesmála: „No přece esemeskou!“
