„Německo má jeden z nejliberálnějších zákonů o prostituci a je považováno za ráj pro obchodníky s lidmi. Tato pochybná pověst je výsledkem špatné politické cesty.“ Tak pravila Inge Bellová, předsedkyně německého Institutu pro aplikovanou analýzu kriminality a místopředsedkyně správní rady organizace Terre des Femmes, která o Německu mluví jako o „bordelu Evropy“.
Tvrdá slova, jež se politickým hlavám zajisté nelíbí. Problém je, že jsou pravdivá. Prostitutky v Německu jsou oběťmi nejen obchodníků s lidmi a pasáků, ale také politiků, kteří mají dobré úmysly, chtějí zlepšit osudy žen, a přitom z něj dělají peklo.
Danuše SieringDanuše Siering žije v Berlíně a Praze. Je zakladatelkou galerie Černá labuť, projektu Go Florenc a Česko-německého Salonu. Vydává N&N Czech German Bookmag.  |
Celý problém začal v roce 2000, kdy berlínský správní soud zrušil označení prostituce jako nemorální. V roce 2002 vstoupil v platnost zákon o prostituci (ProstG), jenž měl ženy ochránit a posílit jejich postavení. Cílem bylo dekriminalizovat prostředí a vytvořit obraz sexuální pracovnice, která je sociálně pojištěná a zákonem chráněná. Tím se v Německu reformovaly právní vztahy prostitutek a zrušila se „nemravnost“. Zákon nyní klasifikuje prostituci jako normální službu, umožňuje pracovní poměr a otevírá přístup k systémům sociálního zabezpečení.
Spolková vláda Angely Merkelové přinesla v roce 2017 další reformu na ochranu prostituce. Přibyla povinnost registrace a zdravotního poradenství pro prostitutky, povinnost získat povolení k provozování prostituce, povinnost používat kondomy a zákaz reklamy. Výsledkem podle Spolkového statistického úřadu je, že v roce 2021 bylo u úřadů registrováno asi 23 000 žen. Jenže ve skutečnosti se množství prostitutek pohybuje dle odhadů mezi 250 000 až 400 000. To je skutečná velikost byznysu s lidským masem, jehož odhadovaný roční obrat činí 15 miliard eur. Oficiálních prostitutek je sotva desetina, zbytek zůstává ve stínu.
Prodávat jednu „věc“ dokola
Kritika ze strany odborníků stále roste. Požadují, jak je to dnes běžné téměř ve všech skandinávských zemích a také ve Francii, Irsku, Izraeli a Kanadě, „kriminalizaci sexuálního kuplířství jako právní normy“, tj. potrestání objednavatelů sexuálních hrátek. Doufají, že se tím tento obchodní model stane neatraktivním pro organizovaný zločin.
„Kdo chce zavést ‚sexuální pracovnici‘ jako normální povolání, není z tohoto světa,“ říká Barbara Schmidová, autorka knihy Schneewittchen und der böse König, v překladu Sněhurka a zlý král. Informuje v ní mj. o soutěžích krásy v Rumunsku, jejichž vítězky čeká cesta do Německa – v rámci prostituce, jak se brzy dozvědí. A cituje bývalého kriminálního vyšetřovatele, který říká: „Ženy jsou pro organizovaný zločin nejlepším obchodem. Když mám kilo koksu, můžu ho prodat. Když mám kalašnikov, můžu ho prodat, ale také jen jednou, avšak ženu můžu prodávat roky. A není to ani nezákonné.“
Příkladem aktuální dvojité morálky je povyk kolem písně Layla. „Má bordel a jeho bordelmamá jmenuje se Layla. Je hezčí, mladší a nadrženější....“
Tento letní hit byl zakázán, protože se v něm zpívá o prostituci. To je totiž zakázáno. Samozřejmě se Layla, sloky téměř bez melodie, nemusí líbit všem, ale v Německu tuto píseň dnes zná každý. Cenzurou se problematika jen prohlubuje. O písni se diskutuje hodně, o prostituci málo. Obzvláště v zemi, kde se odhaduje, že denně využije sexuální služby jeden milion mužů.
Byla jsem na komentované prohlídce na věhlasné Potsdamer Strasse v Berlíně, snad nejznámější ulice, kde v jedné boční uličce stojí ve dne i v noci děvy na vysokých podpatcích v krátké sukničce. Jejich balkánští pasáci mají podle jasných pravidel rozdělenou ulici po čtverečních metrech. Na otázku, co na to vše říkají lidé, kteří zde bydlí, mi moje průvodkyně odpověděla: „Nedávno bylo setkání našeho sdružení na téma, zda chceme iniciovat petici, aby zde město prostituci vymýtilo.“ „A výsledek?“ zeptala jsem se zvědavě. „Šedesát procent bylo proti. Lidé mají strach, že kdyby prostituce z ulic zmizela, stouply by okamžitě ceny pozemků a bytů v našem Kiezu. A to přece nikdo nechceme.“
Prostituce v Německu – to je začarovaný kruh.
