Hradební pivovar v Písku, pražský Pivovar Loď, Volt v Jablonci nebo Trojan v Telči. Dohromady pak padesátka nových minipivovarů zahájila loni u nás provoz a celkový počet těchto nejmenších výrobců piva u nás právě dosáhl čtyř set.
Pivní novoty: Kniha o pivu zasvětí laiky a počtou si i znalci |
V podstatě to znamená, že co týden, to otevře jeden nový řemeslný „craft“ pivovar. Většinou i s vlastní restaurací.
„Rosteme jako každý rok. Z čísel, která jsou kolem nás v Evropě, odhadujeme, že budeme růst podobným tempem ještě nějakých deset let,“ komentoval boom nejmenších producentů šéf Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.
Dvě procenta české produkce
Minipivovary dohromady mají sice jen dvouprocentní podíl na celkové produkci piva v Česku a většina z nich ročně uvaří do jednoho tisíce hektolitrů – produkce největších dosahuje milionů hektolitrů, ale představují jeden z nejrychleji rostoucích oborů podnikání u nás.
Mezi druhy vyráběných piv převládají také u craft pivovarů ležáky, ale stále víc se díky rostoucímu zájmu pivařů prosazují i pšeničná piva, svrchně kvašené „ale“, včetně hořkých typu India Pale Ale. Stále častější jsou i „barrel aged“ piva, zrající v sudech po whisky nebo koňaku, nebo kyselá „sour beer“.
Úřední šiml dusí byznys
Pokračující trend má však několik háčků. Společným jmenovatelem je vysoká byrokracie a svaz tedy bude usilovat například o zavedení paušální spotřební daně.
Odbyt piva v hospodách kvůli státní regulaci dramaticky padá. Vítězí plechovky. |
Nejmenší výrobci už tak musejí platit měsíční zálohy daně a zavedení paušální částky, vyměřené například podle průměru z minulých let, by výrazně ušetřilo sládkům už tak přebujelou byrokracii.
Stát však v dohledné době podobnou změnu legislativy nechystá. Ministerstvo financí sice připravuje dvě novely zákona o spotřebních daních, ale žádná z nich neřeší systém zdaňování piva.
Paušální daň v nedohlednu
„V současné době je sazba daně odstupňována podle velikostní skupiny pivovarů, která je závislá na množství vyrobeného piva v předchozím roce. Tento systém vychází z legislativy Evropské unie, kterou Česká republika implementovala do národního předpisu,“ reaguje Hana Prudičová z Generálního ředitelství cel.
Loni minipivovary zaplatily státu přes 57 milionů korun pivní daně, což podle Šuráně zcela jistě nestačí ani na pokrytí administrativních nákladů ze strany celní správy. Je to zlomek ze 4,6 miliardy korun, které stát vybral celkem z piva a především tedy od velkých producentů.
„Samostatnou kapitolou je obrovské množství údajů, které musejí minipivovary vykazovat a státu hlásit. Z naší dřívější analýzy je vidět, že musíme posílat výkazy 27 státním úřadům, institucím a kontrolním orgánům a zabere to 42 dnů v roce. To je šílené číslo, ve kterém přitom není započteno ještě EET, nebo kontrolní hlášení. Velcí na to mají celá oddělení, u nás je to většinou zátěž pro jednoho člověka,“ popisuje Šuráň současnou situaci lidí, kteří mají tu odvahu se pustit do vaření piva.
