Čeští sládci poprvé uvařili pivo z recyklované vody. Výsledek předčil jejich očekávání |
Jsou tu ale důvody trvalejšího charakteru. Jednak v Rusku, pro které není pivo tradičním nápojem, začala obecně jeho spotřeba růst. Dovozové pivo se stává žádanou komoditou, a to zejména pro majetnější vrstvu lidí, kterým – na rozdíl od těch chudších – příjmy rostou. Především originální česká a německá piva jsou v zemi něčím „nóbl“, exkluzivním pivem, které má „punc Západu“.
Lahev místního moku stojí v ruských obchodech kolem 50 rublů (zhruba 18 korun), ale importované značky trojnásobek i víc. A v restauracích host zaplatí leckde až 300 rublů (105 korun).
Přeregulovaný trh
„Rusko není jednoduchý trh, prodej piva tam stát poměrně dost a pravidelně reguluje. Třeba s ohledem na místa, kde se smí prodávat, nebo omezení reklamy. Spotřebou 60 litrů piva na hlavu Rusko teprve hledá své místo na pivní mapě,“ říká Nikola Hrušková, česká agrární diplomatka zastupující zájmy českého zemědělství na ambasádě v Rusku.
Že důvodem nevídaně rostoucího zájmu o české pivo v Rusku nebyl jen loňský fotbalový šampionát a teplé léto, ukazují i dosavadní letošní objemy. Stejným, nebo dokonce i mírně vyšším tempem roste podle Hruškové český export do Ruska i v prvních měsících roku 2019.
Vývoz českého piva
Nárůst exportu potvrzují i tuzemští výrobci. „V Rusku jsme loni navýšili objem o 64 procent, což představuje historické maximum,“ říká Renata Pánková, vedoucí oddělení exportu z Budějovického Budvaru. Své konkrétní objemy vyvezených piv ale pivovary nezveřejňují.
Podle údajů ruské celní správy vyvezl loni do Ruska nejvíc právě Budějovický Budvar – 78,7 tisíce hektolitrů, na druhém místě skupina Heineken, exportující do Ruska značku Krušovice, a třetím největším vývozcem je menší regionální výrobce Tradiční pivovar v Rakovníku – Bakalář, který u nás vaří a vyváží do Ruska značky Pražačka a Černovar. Lídr v produkci na tuzemském trhu Plzeňský Prazdroj byl loni co do objemu exportu do Ruska až pátý.
Rusko objemem dovozu českého piva loni předběhlo Polsko a Velkou Británii a poskočilo z pátého na třetí místo mezi top odběratelskými zeměmi. Žebříček vede Slovensko, kam tuzemské pivovary loni vyvezly 1,3 milionu hektolitrů. Na druhém místě je Německo.
Export pomohl českým pivovarům k rekordní výrobě. Roste obliba plechovek |
Český export piva dosáhl loni nového rekordu a množstvím téměř 5,2 milionu hektolitrů tvoří skoro čtvrtinu celkové domácí produkce. Ta právě díky vývozu, který meziročně stoupl o téměř 12 procent, poprvé převýšila hranici 21 milionů hektolitrů.
Co do množství vyvezených piv je Česko šesté v Evropě. Ojedinělým případem je Belgie, kde tamní pivovary produkují ročně zhruba stejné množství jako ty české, ale z toho vyvážejí za hranice celé tři čtvrtiny.
Raději sudové než v plechovce
„Z celkového českého exportu připadá 3,5 milionu hektolitrů na ležáky. A pozoruhodné je, že loni vůbec poprvé vyvezly naše pivovary víc piva v sudech a cisternách než baleného v lahvích nebo plechovkách,“ uvedla ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.
Revoluce v Budvaru. Nový ležák je hořký, má konkurovat Prazdroji či Radegastu |
Ceny ležáků i čepovaných piv jsou vyšší než třeba lahvových desítek a to se projevuje i vyšší finanční hodnotou exportu.
Podle náměstka ministra zemědělství pro zahraniční obchod Jiřího Šíra se loni vyvezlo piva za 6,7 miliardy korun, což je více než dvoumiliardový meziroční nárůst. „Česká republika je desátý největší exportér piva ve světě, a pokud započteme také export chmele a sladu, tvoří tento obor 5,5 procenta celého našeho agrárního exportu,“ připomíná Šír.
Pivovary navyšují své prodeje prakticky ve většině z téměř stovky zemí, kam české pivo putuje. A doslova na všech kontinentech – loni totiž Česko vyváželo pivo i do Antarktidy.
