Pátek 25. června 2021svátek má Ivan 21 °C dešťové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Pivo a pivovary

Pandemii nejvíce odnesli pivovarníci. Uvidíme, jak to bude s restauracemi po Novém roce. říká ministr Toman

Ministr zemědělství Toman se vyjádřil na briefingu k auditní zprávě EK, která... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ministr zemědělství Toman se vyjádřil na briefingu k auditní zprávě EK, která... | foto:  Michal Růžička, MAFRA

Praha Zatímco při jarním úderu koronavirové epidemie se potravináři potýkali s nedostatkem ochranných pomůcek a též s odlivem zahraničních pracovníků, na druhou vlnu nákazy už byli připraveni lépe. „V úhrnu za celý potravinářský sektor dosahuje odhadovaný výpadek až půldruhé miliardy korun,“ říká Miroslav Toman (ČSSD), ministr zemědělství .

Lidovky.cz: Při jarní vlně epidemie se o jejích dopadech na potravinářství moc nemluvilo. Znamená to, že při druhé vlně byly dopady větší?
Právě naopak. První vlna byla náhlá a pro potravináře znamenala daleko vyšší ztráty. Snažili jsme se jim proto co nejúčinněji pomoci. Zavřely se hotely, restaurace, kavárny a zničehonic nebyl odbyt. K tomu přibyly problémy s nedostatkem roušek, zajištěním dezinfekce, ale třeba i s rozdělováním pracovních směn. Museli se zajistit pracovníci na rozvoz a podobně. Trh přitom zásobený být musel, což znamenalo, že potravináři leckdy pracovali na dvanácti-, někdy i šestnáctihodinových směnách. Dělalo se přesčas, aby nedocházelo k panice, protože veřejnost měla ze začátku obavu, jestli vůbec bude zboží.

Lidovky.cz: Hrozilo někomu, že zavře?
Potýkali jsme se s různými problémy. Pokaždé, když se kvůli koronaviru uzavíral nějaký kraj, jsme bojovali o to, aby se potravinářské podniky nezavíraly. Kupříkladu se měla zavřít výrobna, jež produkuje 300 tun těstovin denně a zásobuje velkou část trhu, ale podařilo se to zvrátit. Velké potíže činil nedostatek pracovníků na jarní práce v zemědělství, stejně tak vyvstaly problémy se vstupními surovinami, protože jejich ceny šly postupně nahoru. Byla to složitá doba, ale nastavili jsme komunikaci se zainteresovanými stranami a díky kolegům z ministerstva zemědělství a s přispěním ministerstva zdravotnictví se to podařilo zkoordinovat. Fungoval Ústřední krizový štáb, kde se vše řešilo průběžně.

Ve spolupráci s Agrární a Potravinářskou komorou jsme se snažili zajistit podnikům roušky, dezinfekce a ochranné pomůcky. Velmi rychle jsme uvolnili výjimky na výrobu dezinfekčních prostředků, aby je mohli vyrábět i lihovarníci. Též jsme vypsali dotační tituly a sáhli i do úspor, abychom mohli zemědělský resort podpořit.

Lidovky.cz: Co se dělo, když na podzim udeřila druhá vlna epidemie?
Potravinářský průmysl zastihla mnohem lépe připravený. Již měl k dispozici ochranné pomůcky a zkušenosti i s organizací. Část sektoru samozřejmě zasáhlo opakované zavření restaurací a hotelů, na což jsme reagovali vypsáním kompenzačního programu Agricovid potravinářství, ve kterém budou k dispozici až tři miliardy korun. Nyní přijímáme žádosti o dotace. Díky vnitřním úsporám jsme rovněž navýšili národní dotace, a to z původní částky 3,8 miliardy korun nově na 4,4 miliardy. Zemědělství i potravinářství se potýkají s tím samým, co průmysl, proto jsme v předstihu vyplatili zálohy, aby nebylo ohroženo cash flow podnikatelů.

Lidovky.cz: Předpokládám, že potravinářské odvětví se potýkalo s nedostatkem zahraničních pracovníků. Jak jste se s tím vypořádali?Pro zahraniční pracovníky se nám podařilo prodloužit víza do konce roku, takže se to nějakým způsobem podařilo pokrýt.

Lidovky.cz: Byl nějaký zásadní rozdíl mezi tím, s čím se potýkali potravináři a s čím zemědělci?
Všichni čelili nedostatku zahraničních pracovníků, všichni se zapotili při zajišťování ochranných pomůcek. U zemědělců nastaly potíže hlavně při sezonních pracích, na jaře bylo nutné získat síly pro práce v chmelařském sektoru, později na sklizeň zeleniny a ovoce. Potravináři potřebují pomoc průběžně. V tom byl největší rozdíl.

Lidovky.cz: Naráželi potravináři i na omezení v dovozu?
Když se kvůli koronaviru zavíraly hranice, samozřejmě jsme se zabývali tím, jak zachovat dovoz. Výkyv byl například při dovozu ovoce a zeleniny, to však neplatilo jen pro Česko, způsobil jej nedostatek pracovníků v zahraničí. Značnou část Evropy také postihlo sucho, kvůli kterému stouply ceny potravin, patrné to bylo například u brokolice. I to se však podařilo zvládnout. Nedostatek potravin, navzdory některým sezonním výkyvům, na českém trhu nehrozil. Ceny, především ovoce a zeleniny, na určitou dobu vyletěly nahoru, nyní se však postupně srovnávají. Ostatně i to byl důvod, proč jsme udělali další kolo dotací v rámci Programu rozvoje venkova, v kterém jsme podpořili investice do ovoce, zeleniny, brambor či chmele, tedy do sektorů, v nichž jsme na dovozu závislí nejvíce. I díky těmto investicím chceme onu závislost na dovozech snížit.

Lidovky.cz: S jakými ztrátami se potravinářský průmysl dosud potýkal?
Jen v masném průmyslu představovaly ztráty přibližně 600 milionů korun. V úhrnu za celý potravinářský sektor dosahuje odhadovaný výpadek až půldruhé miliardy korun. Uvidíme, jak to bude s restauracemi po Novém roce. Nejvíce byl v tomto směru zasažen pivovarnický průmysl, zejména malé pivovary, které jsou závislé právě na hospodách a restauracích. Jim jsme se snažili pomoci odpuštěním spotřební daně na pivo, jež se muselo zlikvidovat.

Ztráty se však týkají všech sektorů. V první vlně koronaviru jsme u pekařského odvětví zaznamenali v některých případech propad pětadvacet a více procent. K tomu navíc vzrostly náklady, ať už kvůli nákupům dezinfekce, či v souvislosti se změnami v organizaci práce, někde náklady vzrostly až o desetinu. Propad tržeb je minimálně patnáct dvacet procent. Čím větší je podíl řemeslných výrobků, tím je propad vyšší. Zasaženi byli všichni, nejvíc však ti, kdo dodávají do restaurací a hotelů. A týká se to i menších regionálních podniků, proto je titul Agricovid zaměřený především na malé a střední firmy.

Lidovky.cz: Kolik potravin muselo skončit v koši?
Tomu jsme chtěli předejít. Proto jsme se domluvili s potravinovými bankami a díky tomu se podařilo ovoce, zeleninu či mléko, které v rámci ministerských programů dostávají školy pro své žáky, přesměrovat tam. Přerozdělilo se tak řádově 330 tun potravin. Aby to potravinové banky zvládly, přidali jsme ke standardní dotaci čítající 70 milionů korun ještě dalších 20 milionů. Banky už tyto peníze dostaly.

Jen za první tři čtvrtletí roku se díky tomu podařilo zachránit 4629 tun potravin, do konce roku by to mohlo být v úhrnu bezmála sedm tisíc tun, což je zboží za půl miliardy korun.

Do potravinových bank šlo také jídlo z potravinové sbírky, nad níž máme coby ministerstvo zemědělství záštitu a která se vyhlašuje každý rok. Navzdory složité situaci byla letošní sbírka rekordní.

Lidovky.cz: Lze zmíněné jídlo zužitkovat i jinde než v potravinových bankách, nebo jsou banky stěžejní?
Nedá, protože se musí postupovat podle zákona o potravinách, který připouští pouze tuto možnost.

Lidovky.cz Dokázaly banky přívaly jídla zvládat?
Právě proto, aby to zvládly, jsme jim přidali oněch dvacet milionů nad rámec běžné dotace. Podle informací, jež od bank máme, to zvládly.

Lidovky.cz: Zmínil jste kompenzační titul Agricovid, dotace je však podmíněná meziročním propadem tržeb minimálně o čtvrtinu. Jak jste k tomuto podílu došli?
Takto to notifikovala Evropská komise. Původně to mělo být ohraničené poklesem o třicet procent, díky jednáním se však tato hranice podařila snížit. Podpora činí 200 tisíc korun na jeden podnik, 20 tisíc korun na jednoho zaměstnance a může dosáhnout až 75 procent celkového poklesu příjmů ve srovnání s rokem 2019.

Podmínky jsou nastavené poměrně přísně, jsme si toho vědomi. Jenže pokud jsme chtěli pomoci, museli jsme to akceptovat. Žádosti přijímáme do poloviny ledna 2021, uvidíme, kolik jich bude. Určitě se objeví firmy, které na podporu nedosáhnou, protože takový propad mít prostě nebudou. Mohou však čerpat i další dotace, jež vypisují na ministerstvu průmyslu či na ministerstvu práce a sociálních věcí.

Lidovky.cz: Jak dlouho si na peníze počkají ti, kdo na ně dosáhnou?
To záleží na množství žádostí, předpokládám však, že peníze obdrží do jednoho měsíce.

Lidovky.cz: Sám jste covid v říjnu prodělal. Jak u vás nemoc probíhala?
Měl jsem relativně lehčí průběh, ale i tak bych to nikomu nepřál. Trvalo skoro tři týdny, než jsem byl negativní, a dokud to tak nebylo, nechtěl jsem jít do práce, abych nikoho nenakazil. Cítil jsem se hodně unavený, chvíli jsem měl teplotu, a když jsem zrovna neměl online porady s kolegy, tak jsem spal.

Lidovky.cz: Víte, od koho jste se nakazil?
Netuším. Týden před potvrzením nákazy mi vyšel negativní test. Po týdnu už byl pozitivní, na začátku mi přitom vůbec nic nebylo. Kontakt udržuji s omezeným počtem lidí, ti pak šli po čtyřech dnech na test a měli ho negativní.

Eliška Nová

Autor

Eliška Nováeliska.nova@lidovky.czČlánky

Lékařské špičky v kauze obřích pojistných podvodů. Hrozí jim až 10 let

Pojistky před soudem. Případem rozsáhlých pojistných podvodů se škodou zhruba... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Uznávaní doktoři „léčili“ neexistující zranění. V kauze tří stovek pojistných podvodů za 50 milionů korun je obžalováno...

Procházku vypnu, slibuje Rakić. Uznávaný sudí analyzuje: Dokázal by to, ale...

Rakušan Aleksandar Rakic si už Jiřího Procházky všiml. A chce mu v UFC srazit... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Z Jiřího Procházky se mezi konkurenty polotěžké váhy UFC (93 kg) stává žádané zboží. O novou dvojku divize si hlasitě...

Nejproočkovanější země světa zavádí tvrdá opatření. Covid mají i očkovaní

Ruská vakcína Sputnik V. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Na Seychelách vyskočil součet všech případů za více než rok pandemie v posledních třech dnech o třináctinu. Problém je...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!