Růst produkce plechovkového piva podle Českého svazu pivovarů a sladoven souvisí s rostoucím vývozem i stoupající výrobou pivních mixů, jež se do plechovek často plní. Ze statistik vyplývá, že v roce 1994 dosahovala produkce plechovkového piva okolo 200 tisíc hektolitrů, do roku 2013 vyšplhala nad jeden milion hektolitrů. „Příčinou nárůstu může být podíl inovací a exportu,“ tvrdí výkonný ředitel svazu Vladimír Balach.
V cizině je podíl plechovkového piva přesto výrazně vyšší. Navzdory růstu je totiž podíl plechovkového piva na tuzemské výrobě ve srovnání s celou Evropskou unií, kde představuje kolem 30 procent, pětinový. Při prodejích baleného piva v českých obchodech pivo v plechovkách tvoří pouze desetinu. Více než dvě třetiny prodejů tvoří pivo ve skleněných lahvích, zhruba pětinu představuje pivo v plastových lahvích.
Pivo v plechovkách v Česku má podle mluvčího Pivovarů Staropramen Pavla Barvíka ve srovnání se světem mnohem kratší historii. České pivovary se plechovkovému pivu začaly ve větším rozsahu věnovat až v 90. letech. „Jedna z prvních linek na plechovky byla instalována v roce 1991 v pivovaru Braník a balila pivo do plechovek nejen pro stejnojmennou značku, ale pro široké okolí,“ podotkl mluvčí. Dominantním obalem v Česku přesto i nadále zůstávaly tradiční vratné skleněné lahve a popularita plechovek nijak zvlášť nerostla, směřovaly především na vývoz.
K výrazné změně vnímání plechovkového piva došlo v letech 2010 až 2012. „Dorostla nová generace pivařů, pro které je plechovka naprosto přirozený obal, který často preferují,“ uvedl Barvík. A proč jsou podle něj plechovky pro některé pijáky oblíbené? Je to lehký a nerozbitný obal, pivo se v něm navíc rychle vychladí. Naopak se z plechovky hůře pije a je náročnější na udržení hygieny při pití. Plechové obaly je dnes možné recyklovat, v některých městech jako Ostrava či Opava se sbírají do žlutých kontejnerů stejně jako směsné plasty. V Praze zase funguje pilotní projekt - sešlápnuté plechovky člověk může vyhodit do šedých kontejnerů.
